Samovolnému přírodnímu vývoji bylo ponecháno téměř 32,76 hektaru lesa v lokalitě Ve Studeném u Samechova na Benešovsku, která je součástí národní přírodní rezervace. Smlouvu o vymezení takzvaného bezzásahového území podepsali ředitelé Lesu ČR Daniel Szórád a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) František Pele. V rámci celé republiky jde o deváté bezzásahové území na státních pozemcích spravovaných Lesy ČR. Jejich celková plocha zabírá 638 hektarů a počítá se s dalším rozšiřováním.
V oblasti Ve Studeném jde o nejrozsáhlejší lesy s původní skladbou dřevin v údolí řeky Sázavy a jde o nejzachovalejší bučinu ve středních Čechách, kde se daří mnoha rostlinám a živočichům. Přispěla k tomu skutečnost, že se v těchto lesích už více než sto let hospodaří velmi omezeně. „Snažíme se hledat určitou rozumnou vyváženost mezi zájmy hospodářskými a zájmy ostatními," řekl po podpisu dohody Szórád. Podle Pelce je důležité, aby bezzásahové plochy byly reprezentativně rozloženy od lužních lesů až do horských oblastí. Přírodovědci na nich zkoumají samovolný přírodní vývoj a jejich poznatky využijí lesníci i ochránci přírody prö rozvoj přírodě blízkých forem lesního hospodaření i stanovení péče o chráněná území.
Pralesovité bučiny jsou od roku 1935 nejstarším chráněným územím benešovského okresu a patří do evropské soustavy Natura 2000. „Pozoruhodné je množství hub - najdeme jich tu na 190 druhů. Vyhovuje jim, že jsou ve zdejších lesích stromy různého stáří, což v běžných hospodářských lesích nenajdeme. Domov zde má i například holub doupňák, lejsek bělokrký, nepravidelně tu hnízdí lejsek malý a čáp černý. Také proto jsem rád, že zdejší přírodní divadlo nebude nikdo a nic rušit. V období klimatické změny se nám budou přírodovědné poznatky získané Ve Studeném hodit," vysvětlil František Pele.
Podle Martina Klaudyse z AOPK se v oblasti nachází hodně padlého dřeva, na které jsou vázány vzácné druhy hub i hmyzu. Klaudys připomněl, že z hub jde například o kornatce praskajícího, který vytváří povlaky na padlých kmenech stromů, nebo o helmovku dvojvonnou, jejíž zápach připomíná použitou krabičku od cigaret a postupně přechází ve vůni čerstvě natrhaných ředkví. „Tohle území je pro nás velká učebnice. My tady vidíme, jak se les vyvíjí bez zásahů člověka," dodal Klaudys.
Podle lesníka Tomáše Vršky bude do budoucna zajímavé sledovat například to, jak si budou dřeviny konkurovat a zda si buk udrží nynější vysoké zastoupení. Pro návštěvníky se podle Szóráda prakticky nic nezmění. Musí si ale dávat větší pozor na nestabilní stromy, které by teoreticky na někoho mohly spadnout. „To je odvrácená strana mince bezzásahových území," dodal.
Ve středních Čechách jsou plochy se stejným režimem také v národních přírodních rezervacích Karlštejn a Libický luh, jde o lokality Doutnáč a Havrany. Další jsou lokalita Kleť ve stejnojmenné přírodní rezervaci, Tajga v národní přírodní rezervaci Kladské rašeliny, národní přírodní rezervace Lichnice, a to Hedvíkovská rokle a Lovětínská rokle, lokalita Poledník v národní přírodní rezervaci Jizerskohorské bučiny a Javorina v Bílých Karpatech. Podle Szóráda Lesy ČR letos chtějí s Agenturou ochrany přírody a krajiny opět společně vyhlásit další území v Mionší na Moravě. Obdobnou dohodu má agentura také se státním podnikem Vojenské lesy a statky ČR.
