Karlova Ves – Proti vzniku Národního parku Křivoklátsko byli krajští odborníci od samotného počátku. Své stanovisko ovšem museli úředníci po zásahu bývalého hejtmana Středočeského kraje Davida Ratha změnit. Novinářům to řekl současný hejtman kraje Josef Řihák (ČSSD), který s vyhlášením parku rovněž nesouhlasí.

„Když se před třemi lety připravoval materiál do rady kraje, navrhovali úředníci, aby zde národní park nevznikl. Bývalý hejtman si do materiálů udělal rukou poznámku a už do další rady putoval materiál, že všichni s národním parkem souhlasí. A tak také rada kraje hlasovala,” informoval hejtman Josef Řihák. Ten tak poukázal na to, že už před třemi lety měli úředníci k parku zamítavý postoj. Středočeský kraj už před časem vydal zamítavé stanovisko k vyhlášení národního parku. To však odsouhlasilo vedení kraje podle hejtmana na základě rozhodnutí středočeských úředníků.

Odborníci na životní prostředí vytýkají návrhu zákona nedostatečnou specifikaci jednotlivých zón národního parku, špatně vyčíslené náklady na vznik národního parku a jeho provoz, do kterých nejsou zahrnuty ušlé příjmy z těžby dřeva, či nedostatečné kompetence Společného výboru Národního parku.

„Ten by fungoval jako poradní orgán bez možnosti skutečně ovlivnit hospodaření v národním parku, navíc by zde byly okolní obce zastoupeny pouze dvěma členy. Dále se v zákoně objevuje nepravdivé tvrzení, že se jedná o oblast málo ovlivněnou člověkem, přitom právě tyto lesy byly zakládané člověkem za účelem lesního hospodaření, a mnohé další problematické body,” tlumočila mluvčí kraje Nicole Mertinová.

Krajští odborníci na životní prostředí autorům zákona o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko vyčítají, že v zákoně objevu tvrzení, že se jedná o oblast málo ovlivněnou člověk, přitom právě tyto lesy byly zakládané člověkem za účelem lesního hospodaření.

„Jsme proti zřízení národního parku, protože současnou ochranu lesů považujeme za naprosto dostačující a nevidíme ke vzniku národního parku žádný důvod. Křivoklátsko je kromě CHKO také biosférickou rezervací UNESCO, ptačí oblastí evropské soustavy Natura 2000 a v nejcennějších částech je také chráněno soustavou maloplošných chráněných území. Další zvýšení ochrany je tudíž podle nás zcela nadbytečné,” řekl hejtman Josef Řihák.

„Jako jeden ze zásadních argumentů proti zřízení národního parku považujeme záměr vytvořit bezzásahové zóny na zhruba třech čtvrtinách území národního parku. Vtéto oblasti by pak byl úplný zákaz vstupu všem obyvatelům a znamenalo by to také zastavení veškeré těžby dřeva, která je dnes hlavním příjmem lesní správy,” řekl Marek Semerád, náměstek hejtmana Středočeského kraje, jenž se setkání rovněž zúčastnil.

Křivoklátští proti

Na setkání zamířil také starosta městyse Křivoklát Milan Naď. Podle něho by mělo vyhlášení národního parku negativní dopad na život místních a také i na cestovní ruch, na kterém je oblast také závislá. „V roce 2009 jsme uspořádali schůzi občanů se zástupci ministerstva životního prostředí. Zástupci tehdy nebyli schopni obhájit důvody vzniku Národního parku Křivoklátsko,” řekl starosta Milan Naď a podotkl, že na základě toho bylo území městyse vyjmuto z území chystaného národního parku.

„V anketě, o jejíž vyhlášení jsem byl požádán místními občany, se vyjádřilo sedmdesát osm procent obyvatel proti vzniku parku, stejný postoj má i zastupitelstvo Křivoklátu a já také,” doplnil Milan Naď.

Změna hospodaření

Pokud by nakonec k vyhlášení Národního parku Křivoklátsko přece jen došlo, změnila by se také struktura a především kontrola hospodaření v lesích, a to směrem k horšímu. Zatímco nyní se Lesní správa Křivoklát zodpovídá několika okolním městům a úřadům, po vyhlášení parku by tomu tak již nebylo.

„Za zmínku stojí také fakt, že národní park by spravovala Správa národního parku, která by podléhala pouze svému zřizovateli, kterým je Ministerstvo životního prostředí, což by znamenalo podstatně menší kontrolu hospodaření. Lesní správa Křivoklát, která lesy spravuje podle připomínek CHKO, dnes hospodaří se ziskem v řádu několika desítek milionů a podléhá kontrole ze strany obcí s rozšířenou působností (Rakovník, Beroun a Kladno, pozn. red.), Krajského úřadu Středočeského kraje, Ministerstva zemědělství i Ministerstva životního prostředí,” dodal hejtman Josef Řihák.

Za měsíc do vlády

Připomínkovací řízení je posledním krokem, kterým musí zákon projít, aby mohl být předloženvládě. Národnípark Křivoklátsko by se podle úvah ministerstva životního prostředí měl rozprostírat jižně od Křivoklátu podél řeky Berounky. Projekt se týká 102 nejcennějších hektarů půdy, tedy 16 procent nynější chráněné krajinné oblasti, šlo by převážně o lesy. Hranice národního parku by sousedila s 19 obcemi, uvnitř parku by měla být pouze Karlova Ves. Zřízení národního parku má své odpůrce, kteří loni Sněmovně předali petici se čtrnácti tisíci podpisy. Podle organizátorů petice by měly křivoklátské lesy zůstat dále otevřené všem aktivitám, které nepoškozují přírodu.

„Naší ambicí není obcím diktovat. Pevně věřím, že kompromis byl nalezen a že návrh je konzistentní a nemá důvod někoho dovádět k nervozitě,” zdůraznil Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí. Návrh na zřízení parku podle Chalupy zajistí ochranu přírody, zlepší atraktivitu regionu a zájem turistů. Podle jeho stranického kolegy, ministra zemědělství Petra Bendla, také zlepší zaměstnanost v regionu. „Podporuji národní park a jeho vznik, protože jsem přesvědčený o tom, že je navržen dobře,” řekl novinářům Petr Bendl.