BRDY Přestože je Chráněná krajinná oblast Brdy protkána vojenskými cestami, běžkaři tu mívají problémy, protože jsou posypané šterkem. Leckdo tu kvůli tomu přišel o skluznici. Po dohodě příbramské radnice s Vojenskými lesy a statky posypaných cest ubylo. Lyžaři tak mohou využívat nejen trasy vytvořené místními nadšenci, ale i vojenské cesty.
A využívané jsou. O posledních víkendech vyrazily třeba k nejatraktivnějším lokalitám někdejších dopadových ploch Jordán a Tok stovky lidí, pěších i běžkařů. Pro běžkaře, kteří se tu ocitají poprvé, může být překvapením, že většina cest je protažená a nezřídka i posypaná štěrkem. V Brdech se ale chodí většinou po bývalých vojenských silnicích – lesní pěšiny tu jednak víceméně nejsou, jednak terén mezi silnicemi není dodnes stoprocentně zbavený munice.
Na počátku dohody o vstřícnosti k zimním sportům byl podnět starosty Příbrami, který vycházel z návrhu tras příbramských běžkařů. Vojenské lesy pak přijaly v CHKO Brdy mimořádná opatření – začaly upravovat lesní komunikace tak, aby v co největší možné míře vyhověly požadavkům milovníků bílé stopy. „Pro vojenské lesy a statky není problémem svoji činnost zájemcům o zimní sporty v zimních měsících přizpůsobit," vysvětluje ředitel hořovické divize vojenských lesů Petr Švadlena s tím, že doposud neměl partnera, který by s uceleným návrhem běžkařských tras v Brdech přišel.
„Jsme na samém počátku. Potíže běžkařů, ale i jiné problémy související s rozvojem turismu v Brdech, je třeba řešit," uvedl starosta Příbrami Jindřich Vařeka.
„Abychom umožnili běžkařům využít současné příznivé sněhové podmínky, musíme přijmout mimořádná opatření. Jedno z nich je dočasný přesun našich hospodářských aktivit mimo dotčenou oblast a snížení intenzity zimní údržby komunikací," konstatoval po dohodě s městem Švadlena.
Dodal, že návrhy komunikací, které teď od sportovců vojenské lesy obdržely, byly pečlivě posouzeny. „Ale zastavit zimní údržbu páteřních komunikací ve správě vojenských lesů nemůžeme, protože máme povinnost zajistit sjízdnost komunikací pro potřeby Armády České republiky, složek integrovaného záchranného systému a dalších subjektů s oprávněným důvodem pro vjezd do prostoru CHKO Brdy," dodal Švadlena.
Kompromisem jsou mapy s vyznačením cest, které nejsou opatřené posypem. Trasy je možné nalézt na webu pripramsko.eu. Martin Douša, který je tvůrcem neoficiální trasy zvané Středobrdská magistrála vedoucí ze Zaječova do Příbrami, uvedl, že lesáci svoje sliby dodržují a na lesních cestách od Příbrami na vrch Tok posyp nepoužívají.
Běžkařům vyšly vstříc i Strašice, které objednaly od místního podnikatele protažení okruhu v délce 17 kilometrů. Trasa vede mezi obcemi Strašice, Těně a Zaječov. „Zájem je značný, o víkendu přijíždějí stovky lidí, někteří i z Prahy a Plzně," uvedl starosta Strašic Jiří Hahner.
K oblíbeným trasám běžkařů patří také cesta z Míšova na Padrťské rybníky. Video na plzen.idnes.cz.
Fakta Středobrdská magistrála
Běžkaři mohou v Brdech jezdit po neposypaných lesních cestách nebo po neoficiálních trasách, které zde vyšlapávají místní nadšenci. Jednou z nich je takzvaná Středobrdská magistrála, jejímž spoluautorem je Martin Douša. Tvrdí, že trasa se dá krásou okolní přírody srovnat s hřebenovkou na Šumavě nebo v Krkonoších. Středobrdská magistrála, kterou udržuje během zimy několik místních nadšenců, začíná v Příbrami a končí v Zaječově. Základní varianta je dlouhá 23 kilometrů. Vede přes Orlov, Obecnické sedlo, vrchol
Velkého Toku, bývalou hájovnu Carvánka či vodní nádrž Palmovka. Informace o trase zájemci najdou na webu Brdská stopa. Magistrála se dá kombinovat s neposypanými vojenskými cestami. Těch je nejvíc kolem Nepomuku, odkud se dá běžet okruh vedoucí kolem vrchu Malý Tok o výšce 843 metrů nebo se dá trasa vést i přes vrchol. Po neposypaných cestách se dá jet i z Lázu do Bohutína kolem nádrže Pilská. Po lesních cestách se dá jet například i z Podlesí přes Obecnické sedlo na Velký Tok vysoký 865 metrů.
