Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak pojďme slova pana Rybníčka zhmotnit do obrazu, protože to, co vidíte za mnou, tak to je pyl pod mikroskopem. Pro diváky jsme vybrali právě už zmíněný pyl borovice, potom pyl už několikrát zmíněné řepky a pak také trávu, která tedy ještě není v tuto chvíli úplně aktivní, ale za několik dní, jak jsme slyšeli, tak už to bude tak trochu jinak. No, a teď by měli právě alergici zpozornět, protože jenom 5 pylových zrnek na metr krychlový vzduchu stačí na to, aby se alergická reakce spustila. No, a jak je tady zřejmé, tak zcela jinou podobu, než ta zrnka před tím, tak mají pylová zrna tykve, brambory a slunečnice. Ta mohou vypadat vlastně jako jakási i kosmická loď. My jsme je vybrali skutečně jen pro jejich jedinečnou vizuální stránku, ne snad, že by v tomto tématu byla nějakým způsobem důležitá. Pane doktore Bažante, vyvíjejí se pylová zrna v čase snad i tak, napadlo mě to, když jsem poslouchal o tom, jak nealergik může mít třeba alergickou reakci, takže by za několik let zmutovala tak, že by byla třeba dráždivější?
Václav BAŽANT, dendrolog, katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZÚ
--------------------
Myslím si, že to bude spíš ta reakce toho člověka, než aby se nějakým způsobem v tomto smyslu zdokonalovaly, zdokonalovala pylová zrna, i když musím uznat, že jsou, že jsou to nádherné, nádherné struktury.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Na pohled samozřejmě, ale ptá se divák Včelař: "Může toto velké množství pylu nějak ovlivnit med a jeho kvalitu? Včely to přece nemůžou zvládnout, nebo ano?
Václav BAŽANT, dendrolog, katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZÚ
--------------------
Já bych řekl, že vlastně množství pylu je nebo velké množství pylu je pro včely pozitivní, protože ony ho využívají ke své výživě, takže nemusí se tolik, když je ho hodně, nemusí se tolik starat, dokonce jsme u nás v arboretu v Kostelci nad Černými lesy pozorovali, že ač to není úplně obvyklé, že sbírají i pyl z těch jehličnanů, jo, protože ty jim nenabídnou podobně jako třeba ty krytosemenné rostliny něco navíc, protože ty krytosemenné rostliny se musely ve svém vývoji přizpůsobit tomu, že toho opylovače musí přilákat, takže vedle toho, že ušetří tu energii na tvorbu množství toho pylu, tak zase musí vynalézt to, jak přilákat toho opylovače. K tomu taky používají třeba vůni nebo barvu nebo tvar toho květu. Můj jeden kolega dendrolog říká, že to od těch rostlin okoukaly i ženy.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak to může být, to může být skutečně i zajímavé téma, třeba na nějakou vědeckou studii. Ale ještě ke včelám. Nedávno, divák Radek píše, četl článek o tom, že v Libereckém kraji jich ubývá kvůli včelímu moru. Loni to bylo to samé. Jak to tedy s těmi včelami je?
Václav BAŽANT, dendrolog, katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZÚ
--------------------
Určitě to nebude kolem, kvůli množství pylu, ale ten úbytek včel je zejména kvůli chorobám, jo, není to jenom včelí mor, ale těch chorob je daleko víc.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
A je to tak skutečně? Dá se nějak statisticky potvrdit, že včel ubývá? Protože ono se třeba na evropské úrovni, v Evropském parlamentu jsem nedávno slyšel o 80 procentech za nějakých několik let, že ubylo včelstev, na druhou stranu, pokud se nepletu, tak medu a jeho produkce, tak ta naopak stoupá, takže kde může být pravda? Z hlediska dendrologa, dá se to nějak vypozorovat, ověřit?
Václav BAŽANT, dendrolog, katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZÚ
--------------------
Dendrologie se včelařstvím je samozřejmě blízký obor, protože spousta dřevin je medonosných, dokonce pokrývají třeba období, kdy nic nebo ostatní rostliny neposkytují včelí pastvu. Jako příklad bych třeba uvedl známé vrby, jo, to jsou, to jsou vlastně hmyzosnubné dřeviny nebo rostliny, mají vyvinuté ty nektária, takže je tam i ta sladká odměna, vlastně to je to, z čeho se vyrábí ten med. Pyl se vlastně dává nebo ukládají včely samostatně do plástů a pak ho využívají ke své, ke svému krmení, jo, a krmení svých tedy mladých těch včel.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
No, a pokud by ale ten trend měl pokračovat úbytku včel, tak za jak dlouho vlastně může nastat takový ten katastrofický scénář, kdy ty hmyzosnubné rostliny, stromy přestaly existovat.
Václav BAŽANT, dendrolog, katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZÚ
--------------------
Oni taky poměrně úspěšně můžou opylovat ty hmyzosnubné rostliny i jiné druhy, jo, u nás ty včely jsou takové, my jsme včelařská velmoc, jsou takové jako hodně v popředí. Musím říct, že na druhou stranu třeba přibývá mladých včelařů, jo, ze svého okolí vím, že spoustu lidí se tomu teďka věnuje, je to takové módní, dokonce se včelaří i na výškových budovách v Praze. Jsou k tomu dotace, takže máme, máme ...
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
A stačí to?
Václav BAŽANT, dendrolog, katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZÚ
--------------------
... máme ideální podmínky pro rozvoj včelařství. Máme obrovské zkušenosti, ale samozřejmě ty choroby, které většinou přichází tím, že se k nám zavlečou odněkud, tak to je velký problém a nikdo nemůže odhadnout, jak se to bude vyvíjet.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Ale že bysme přišli o jablka v příštích několika letech, to hrozí, desetiletích?
Václav BAŽANT, dendrolog, katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZÚ
--------------------
Tomu nevěřím.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak dobrá, tak aspoň jedna částečně pozitivní zpráva. Ale teď zpět k jehličnanům, které, jak už jsme říkali, tak jsou nejspíš tou hlavní příčinou žlutých nánosů, které vidíme teď v českých městech, v českých vesnicích, zkrátka po celé zemi. V jakém stavu jsou, jak vypadají české lesy? Opět Kamil Beneš v Devadesátce.
