Šumava – Můžete dopadnout stejně špatně jako my na Slovensku, upozornili kvůli kůrovci pracovníky Národního parku Šumava (NPŠ) slovenští odborníci.

„Stejně neslavně jako lesy na Slovensku by mohly dopadnout ty na Šumavě, varovali nás po návštěvě Šumavy lesníci z Tatranského národního parku, Slovenských státních lesů, městských lesů a majitelů soukromých lesů. Ti všichni museli řešit v roce 2004 následky orkánu Alžběta, dodnes se potýkají s následky kůrovcové kalamity. Situace na Šumavě je podobná,” informoval Deník mluvčí NPŠ Pavel Pechoušek.

Kvůli tomu, že se v bezzásahových oblastech proti šířící se kůrovcové kalamitě nepostupovalo, padlo za oběť broukovi na Slovensku obrovské množství dřeva. „Osm milionů zkosila větrná smršť, přibližně dalších osm milionů kůrovec,” říká předseda Slovenské lesnické komory Jaroslav Šulek.

„Bezzásahová území jsou ve slovenských národních parcích na Slovensku tak rozsáhlá, že hmota, která se tam nechala, se stala zdrojem přemnožení kůrovce. Na Slovensku tak vznikla obrovská škoda. Na Šumavě musí velmi zvažovat důsledky takového postupu,” doplnil Šulek.

Šumavský národní park navštívila ve čtvrtek zhruba padesátičlenná skupina odborníků v oblasti lesního hospodářství a radila se o metodách asanace kůrovcové kalamity. Odborníky zajímal i postoj obyvatel Šumavy k zásahům a jeho odpůrcům. Na Kvildě se sešli se zástupci šumavských starostů a debatovali o vlivu blokády na region.

Kůrovec v Tatrách

„Stejně jako u nás, i na Šumavě souhlasili se zásahy proti kůrovci místní lidé, kteří v oblasti žijí. Ekologičtí aktivisté, kteří zásahům brání, jsou většinou z velkých měst a nejsou s prostředím tak spjatí, jako místní,” řekl Ján Ferenčík, výzkumný pracovník společnosti ze společnosti Štátné lesy Tatranského národného parku.

„U nás už kůrovec zlikvidoval vše, co mohl a postupně se přesouvá do těch níže položených lokalit,” doplnil Milan Dolňan, ředitel Lesní správy města Brezna v NP Nízké Tatry.

„O možnost exkurze po Šumavě si zažádala sama slovenská strana. Slovenské odborníky zajímal, jaký vliv mají různé ekologické organizace na činnost Národního parku Šumava. Také důvody, proč u veřejnosti činnost ekologických aktivistů nevzbudila příliš sympatií,” uvedl náměstek ředitele NP Šumava Jiří Mánek.

Výprava během dne navštívila Kvildu, Bučinu, Prameny Vltavy, Horskou Kvildu, Zhůří a Srní. „Pro nás, obyvatele Tater, je vždy svátek podívat se na Šumavu. Když vidím, co s ní postupně kůrovec dělá, tak nemám dobrý dojem. Plně podporujeme kroky současného vedení Národního parku Šumava,” uzavřel Ferenčík.