Ekolist.cz oslovil všechny kandidáty na post prezidenta České republiky s žádostí o odpovědi na šest otázek o životním prostředím. V tomto článku naleznete odpovědi Zuzany Roithové.

1) V Listině základních lidských práv a svobod stojí, že každý má právo na příznivé životní prostředí. Budete coby hlava státu toto právo hájit a prosazovat? Jak?

Zuzana Roithová: Ano, a prosazovala jsem ho nejen jako lékařka, ale aktivně také jako senátorka a poslankyně Evropského parlamentu v rámci své legislativní práce. Mottem mé kandidatury je ČLOVĚK a je veřejně známo, že u důležitých politických rozhodnutí budu jako prezidentka vyžadovat nezávislé audity jejich dopadů na kvalitu života. Navíc chci o klíčových tématech vést veřejné diskuse. Hlásím se trvale k odpovědnosti za udržitelný život na této planetě a povinnosti zachovat příštím generacím planetu v dobrém stavu.

2) Současný prezident Václav Klaus se výrazně věnoval tématu klimatické změny. Máte vy své silné téma z oblasti životního prostředí, kterému se chcete věnovat? Budete ho prosazovat podobně jako Václav Klaus svůj pohled na klimatické změny?

V Evropském parlamentu (EP) se dlouhodobě věnuji tématu ochrany spotřebitelů, ale také jsem se zasadila o zákaz dovozu výrobků do EU z tuleňů stejně jako psích a kočičích kůží, podpořila jsem REACH apod. (více na mém webu). Klimatické změny beru velmi vážně a netajím se tím. Současně však usiluji v EP o to, aby se k odpovědnosti za snižování zátěže životního prostředí přihlásili další největší znečišťovatelé světa a podíleli se na nápravě škod a zabraňování dalšího zatěžování. Podporuji přiměřené tempo zvyšování ekologických standardů.

3) Budete podporovat výstavbu dalších bloků v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany?

Jsem zastáncem rozumného mixu energií se zvětšujícím se podílem zelené energie a podpory jejího výzkumu. Vede mne k tomu jak starost o životní prostředí, tak také starost o naši nezávislost na energetických zdrojích z východu. Rozhodující by mělo být, že předcházet stavbě by měla nezpochybnitelná studie zohledňující ekonomické a bezpečnostní faktory a vliv na životní prostředí - zejména ukládání jaderného odpadu. K tomu mi chybí promyšlená energetická strategie ČR, která by dostavbu zdůvodňovala.

4) Jaký máte názor na osud Národního parku Šumava? Měl by být park ponechán přírodním procesům, nebo je má člověk aktivně regulovat? Jak velká část parku by případně měla být ponechána přírodním procesům?

V případě NP Šumava je mi hodně smutno při pohledu na zdevastované zbytky lesa. Je třeba, aby bylo řečeno, zda o NP stojíme (já osobně ano) a pak jej důsledně chránit dle platné legislativy. Současný stav, kdy sice o NP stojíme, ale někteří lidé se neřídí odbornými zásadami pro správu takového území, je špatný. Je těžké odpovědět obecně na otázku regulace přírodních procesů. Např. existují chráněné rostliny, které pro svoji existenci vyžadují v managementu území lidské zásahy, jiné zase naopak. Jinak můj osobní postoj dokladuje to, že s mou rodinou vedeme malou farmu v ekologickém režimu. Jako prezident bych v konkrétních případech respektovala posudky nezávislých odborníků.

5) Měly by se nevládní (občanské) organizace ve veřejném zájmu účastnit rozhodování o otázkách životního prostředí? Měly by být rovnocenným partnerem státu nebo soukromých firem například ve stavebních řízeních?

Občanská společnost je důležitým stavebním kamenem naší demokracie. Proto jsem podporovala a opakovaně prosadila do volebních programů KDU-ČSL účast nevládních organizací při rozhodování o veřejných věcech. Občanská sdružení, jež mají jako poslání ochranu přírody, by měla moci být účastníky správního řízení.

6) Zavedla byste v případě vašeho zvolení na Hradě pravidla tzv. zelené kanceláře? Například oboustranný tisk a jiné šetření papírem, důsledné třídění odpadů a kompostování bioodpadů, nebo třeba úklid s pomocí ekologicky šetrných prostředků?

Každá úspora surovin a odlehčení životnímu prostředí je důležité. Proto jsem jednoznačně pro.

Zuzana Roithová

Lékařka, manažerka a politička Zuzana Roithová se narodila 30. ledna 1953. Do světa politiky vstoupila v lednu 1998 jako nestranice na post ministryně zdravotnictví ve vládě Josefa Tošovského. Ministryní byla jen půl roku, vláda Josefa Tošovského totiž měla zemi přivést jen k předčasným volbám a v červenci 1998 podala vláda demisi.

Zuzana Roithová následně úspěšně kandidovala na post senátorky za Prahu 10. Od roku 1999 je Zuzana Roithová členkou KDU-ČSL. V roce 2004 se Zuzana Roithová stala poslankyní  Evropského parlamentu. Zde Roithová mimo jiné působila jako místopředsedkyně Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. V roce 2009 svůj post v Evropském parlamentu obhájila a doposud působí jako poslankyně Evropského parlamentu.

Z analýzy hlasování českých poslanců v Evropském parlamentu, kterou vydal Zelený kruh, vyplývá, že v Evropském parlamentu například podpořila přijetí tzv. klimaticko-energetického balíčku, který označila za realistický kompromis a krok vpřed. Naopak při schvalování změn nařízení o chemických látkách a jejich bezpečném používání (tzv. REACH) hlasovala třikrát proti pozitivním změnám, při hlasování o kompromisní podobě nařízení jej podpořila. Hlasovala také proti rámcové směrnici o odpadech, která měla stanovit, kolik odpadů mají členské země recyklovat a kolik skládkovat či spalovat. Svůj hlas nedala ani směrnici o průmyslových emisích, která měla nahradit sedm příbuzných stávajících směrnic. Zuzana Roithová v rozpravě pronesla, že „příliš nákladné zvyšování ekologických standardů pro evropské výrobce snižuje konkurenceschopnost a zhoršuje zaměstnanost, pokud se k podobným standardům nezaváží také Čína, Brazílie, USA a další ekonomiky”. Kriticky se vyjádřila ke skutečnosti, že Evropská komise, která směrnici předložila, neprovedla studii ekonomických dopadů na zaměstnanost.