Udržet vodu v krajině, zpestřit skladbu českých lesů a zabránit erozi. S tím vším počítá objemný balík opatření, který na svém aktuálním jednání schválila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) a který mají Česko připravit na dopady klimatických změn. Plnění národního akčního plánu z dílny ministerstva životního prostředí vyjde na více než miliardu korun. Zbývajících 16 miliard už má Česko zajištěno.
„Leden po mnoha letech vypadá tak, jak by vypadat měl, ale bohužel je to pravděpodobně jen pověstná výjimka, která potvrzuje pravidlo. S nastupující změnou klimatu se musíme smířit, ale nechceme se s ní smířit trpně," prohlásil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) po jednání vlády, jež se českou reakcí na očekávanou proměnu klimatu zabývala.
Vláda schválila akční plán adaptace na změny klimatu. Pokračujeme tak v přípravě naší země na závažné klimatické změny.— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) January 16, 2017
Výsledkem je schválení národního akčního plánu – objemného balíku opatření, která cílí na další vývoj měst, lesů i vodních toků. Právě vodu a její udržení v krajině označil ministr Brabec za vůbec nejdůležitější úkol: „Jak říkají klimatické modely, v průběhu roku bude vody asi pořád stejně, ale napadne ve srážkách, které nebudou zdaleka tak rovnoměrné, jak jsme dosud zvyklí."Méně jelenů a pestřejší lesy
Součástí plánu je tak například protierozní vyhláška, která má přinést zlepšení kvality zemědělské půdy a její schopnosti udržet vodu. Dokument se zaměřuje i na lesní hospodářství a chce motivovat vlastníky lesů k menšímu holosečnému hospodaření a obnově mokřadů a přirozených vodních toků.
Vedle toho si klade za cíl pestřejší skladbu tuzemských lesů; nedoporučuje masivní výsadbu smrků a místo toho chce jehličnaté monokultury směřovat k podobě smíšených lesů. Ambicí je také redukovat přemnoženou spárkatou zvěř (jelenů, muflonů), která v některých oblastech ničí dřeviny tak, že se nemohou obnovovat.Miliardové náklady
Na přípravě strategického dokumentu se podílelo více než sto čtyřicet odborníků z veřejné, soukromé i akademické sféry. „Národní akční plán má mít vliv na to, aby Česká republika dokázala očekávanému vývoji klimatu lépe odolávat, aby škody byly co nejmenší a aby potenciální přínos měnících se klimatických podmínek byl maximálně využit," vysvětluje Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
„Primárně neřešíme příčinu změn klimatu, tedy nárůst teplot, a není ambicí programu, aby růst teplot ovlivnil, ale aby se mu přizpůsobil."
Aby byly úkoly splněny, bude podle plánu nutno přerozdělit peníze příslušných ministerstev, nebo je přidat ze státního rozpočtu. Na opatření s prioritou jedna, tedy ty zásadní (jedná se o padesátku bodů se 160 nejdůležitějšími úkoly), by mělo do roku 2020 jít až 834 milionů korun. Dalších zhruba 415 milionů by připadlo na doplňková opatření již bez nároku na státní kasu.
Potřebné peníze Brabec s ministrem financí a svým stranickým šéfem Andrejem Babišem předjednané nemá. Počítá s tím, že jednotlivé resorty budou nutné výdaje uplatňovat v požadavcích na své každoroční rozpočty, spoléhá také na evropské fondy.
„Opatření budou stát celkově 17 miliard. My těch 16 miliard máme z ervopských fondů a ze státního rozpočtu zajištěno. Dalších přibližně 800 milionů zbývá během let dofinancovat," řekl v Událostech, komentářích ministr.
Podle opozičního poslance a experta TOP 09 na životní prostředí Michala Kučery měl akční plán klást větší důraz na energetické úspory a účinnost. „Podpora průmyslu by se tak přesunula od montoven založených na levné pracovní síle směrem k sofistikovanějším oborům a firmám, například v oblasti automatizace budov. Energetické úspory jsou navíc jedním z nejsnáze dosažitelných a nejúčinnějších opatření na ochranu klimatu," reagoval Kučera.
Občanskodemokratický poslanec a stranický expert na otázky životního prostředí Jan Zahradník pro změnu žádá, aby stát navýšil finanční prostředky v položce boje se suchem.
