Podél řeky Desné na Šumpersku půjdou během příštích několika let k zemi stovky zdravých stromů. Tři obce v podhůří Jeseníků připravily spolu s vodohospodáři protipovodňová opatření. Stromy mají uvolnit místo pro zadržování vody. Přestože vykácené stromy nahradí výsadba v jiných částech obcí, podle ekologů to nevyváží zásah do krajiny a života zvířat.
Se Slavomírem Bušinou z Českého svazu ochránců přírody jsme dorazili na kraj Vikýřovic a míříme k břehům řeky Desné. Před námi je louka a remízek. Tady mají vzniknout tůně a slepá ramena řeky.„Teď je tady funkční skupina stromů. Jejich vykácením se sníží rozmanitost prostoru, jeho hodnota. Vysazení stromu za strom už může být méněcenná náhrada. Třeba tato vrba. Jsou tu zvířata a ptáci, kteří tyto dutiny využívají k rozmnožování. Ten strom by tu mohl stát třeba dalších 50 let," ukazuje ekolog jeden ze stromů.
Ekologové se zásahem nesouhlasí. V úseku od Vikýřovic přes Rapotín až po Petrov nad Desnou dělníci vykácejí přes 550 zdravých stromů. „Zákon chrání stromy nad obvod 80 centimetrů. Takže když se na to podíváme, některé stromy tady chráněné nejsou. Ale hodnota tohoto místa je v tom, že je to funkční celek," upřesňuje Slavomír Bušina. Podle Petra Chmelaře z Povodí Moravy jde ale o náletové stromy, které zmenšují průtok vody.
„Komplikací, které způsobují, je hned několik, protože při průchodu povodně a po ní mohou být potenciálně nebezpečné. Zejména v případě blízké cyklostezky, chodníku, silnice. Možný vývrat stromů v případě průchodu povodně znamená taky zvýšené riziko zaplavení okolních pozemků," vysvětluje. Přestože někteří obyvatelé nemají k takovému zásahu do přírody velkou důvěru, je pro ně bezpečí na prvním místě. „Já jsem tu povodeň v roce 1997 zažila. Byly tam zpříčené kmeny a kvůli tomu se ta voda hnala na paneláky, protože koryto bylo zanesené," vzpomíná paní Marcela z Rapotína.
