Vláda schválila strategii pro doplacení evropských investic do zemědělství (ČTK)

Praha 25. října (ČTK) - Ministerstvo zemědělství chce spolufinancovat v budoucím období evropské zemědělské politiky, tedy mezi lety 2023 až 2027, peníze z EU na projekty do zemědělství ze 65 procent. Ročně to bude průměrně 12 miliard korun, kdyby se program doplácel ze 40 procent, bylo by to pro státní pokladnu každoročně o osm miliard levnější. Uvádí to materiál ke strategickému plánu ČR, který dnes schválila vláda. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). V současné době je tato část v evropském rozvojovém programu kofinancována ze 35 procent.

„Je to zásadní dokument pro budoucnost celého sektoru a ovlivní jej v nejbližších letech,“ uvedl Toman. Materiál musí schválit Evropská komise. Ministerstvo chce navýšit spolufinancování kvůli tomu, že podle úřadu budoucí příspěvky z evropských zdrojů o třetinu nižší než v současnosti.

„Při nižším než 65procentním rozpočtu je zřejmé, že by některé intervence nemohly být podpořeny vůbec nebo za velmi omezeného rozpočtu. A jde o podpory nezbytné k rozvoji českého zemědělství, potravinářství, lesního hospodářství a venkovských území, jako jsou například pozemkové úpravy, investice do zpracování zemědělských produktů, inovace, podpora lesnických opatření či diverzifikace,“ řekl ČTK již dříve mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Omezený rozpočet by podle něj mohl v konečném důsledku zpomalit i vyjednávání plánu s komisí.

Navrhovanou výši doplácení už dříve požadovala Agrární komora ČR. Přispěje podle ní k posílení konkurenceschopnosti českých zemědělců.

Agrární komora hodnotí dokument kladně. „Jako omezující faktor vnímáme vyčlenění tzv. neproduktivních ploch ze zemědělské půdy. Chtěli bychom, aby se v rámci prvního pilíře započítávaly do těchto neproduktivních ploch také pozemky, které jsou v katastru, ale nejsou způsobilé pro registr půdy (LPIS),“ řekl ČTK již dříve prezident komory Jan Doležal. Jde podle něj například o stromořadí, polní cesty nebo hranice pozemků. „Zemědělci se o tyto prvky starají a zařazení do registru půdy by jim usnadnilo péči o ně do budoucna,“ dodal.