Armáda vyklidí vojenský újezd Brdy a další čtyři cvičiště zmenší. Ministr obrany Alexandr Vondra to odůvodnil tím, že tak veliké plochy už nejsou potřeba. Bude zde buď CHKO, nebo přírodní park.

STŘEDNÍ ČECHY Cvičiště v Brdech armáda zcela opustí. Vojenské prostory Boletice, Libavá, Březina a Hradiště zmenší plochu o třetinu. Tak rozhodla vláda oosudu vojenských cvičišť. Změna by mohla začít platit v průběhu roku 2015, musí se totiž kvůli ní měnit zákon.

„Vojenský újezd Brdy byl využívaný armádou nejméně, bylo to tak čtyři, maximálně osm dnů do roka. Na náš návrh tedy bude zcela zrušen,” řekl ministr obrany Vondra. „Neexistuje vojenskostrategický důvod, proč by armáda měla zabírat tuto plochu,” dodal. Redukce plochy vojenských újezdů nebude mít podle Vondry vliv na výcvik vojáků. Vládní rozhodnutí bude mít naopak dopad na obyvatele vesnic, které na území vojenských újezdu leží. Podle Vondry se změna dotkne asi dvou tisíc lidí. „Vrátíme odpovědnost za správu obcí tamnímobyvatelům. Dodnes neměli všechna práva,” podotkl Vondra. Obyvatelé obcí uvnitř újezdů třeba nemohli volit vlastní samosprávu. Ministerstvo obrany zároveň ze svého majetku vyjme většinu sakrálních a historických památek, které se nacházejí v okrajových částech újezdů. Na starost je dostanou příslušné obce.

Místostarosta obce Bohutín a předseda Svazku obcí Podbrdského regionu Martin Matuna z tohoto kroku ale příliš nadšený není. Přítomnost armády podle něj do jisté míry garantovala ochranu přírodního bohatství tohoto regionu. „Nám po pravdě nejvíce vyhovovalo, když tu byla armáda. Ta oblast byla celistvá a v tom je její největší bohatství. Armáda navíc bez problémů umožnila zpřístupnění vojenského újezdu i o svátcích a víkendech,” podotkl Matuna.

Přírodní park, nebo chráněná krajinná oblast?

Co bude s územím dál, je otázka. Ministerstvo životního prostředí už také zadalo Agentuře ochrany přírody a krajiny vypracovat analýzu, jaký režim ochrany přírody by zde měl být zvolen. Mluvčí agentury Karolina Šůlová iDNES. cz řekla, že agentura navrhla dvě varianty. První počítá s tím, že v Brdech vznikne přírodní park a síť maloplošných zvlášť chráněných území. Druhou variantou je vyhlásitv Brdech chráněnou krajinnou oblast, a to na území ještě větším, než zahrnoval vojenský újezd. „Tuto variantu upřednostňujeme, protože se jedná o komplexnější a účinnější formu ochrany,” řekla Šůlová. Konečné rozhodnutí bude na ministerstvu životního prostředí.

Také Pavel Čámský z občanského sdružení Brdy-Res publica se přimlouvá za vyhlášení CHKO Brdy. Sdružení kvůli tomu sepsalo i petici.

Matuna by ale naopak v Brdech raději viděl přírodní park. „Nám jde o to, aby to území bylo i nadále chráněno, aby tam vznikla stavební uzávěra a nerealizovaly se tu žádné velké developerské projekty,” vysvětluje Matuna. Vyhlášení CHKO totiž podle něj neznamená, že bude v místě zakázáno stavět. „V CHKO se dá postavit v podstatě cokoliv, slyšel jsem i o projektech lyžařské sjezdovky,” uzavřel místostarosta. Jestli bude území sloužit veřejnosti, záleží zase na tom, zda se podaří zlikvidovat munici, která zde zbyla hned po několika armádách.

***

FAKTA Vojenský újezd Brdy Vojenský újezd Brdy, též Vojenský výcvikový prostor Jince, je třetím největším českým vojenským újezdem. Rozkládá se v západní části okresu Příbram, mezi Rokycany (Strašicemi) a Příbramí, jižně od Hořovic, severně od Rožmitálu pod Třemšínem. Rozloha je 260,08 km2. Asi 90 procent území tvoří les, zbylou část využívá armáda především jako cvičiště se specializovanou dělostřeleckou a leteckou střelnicí. Vojenský prostor zde vznikl usnesením vlády ČSR ze dne 19. února 1926, od roku 1950 je vojenským újezdem. Na území vojenského újezdu je šest cílových ploch – Tok, Jordán, Brda, Padrť, Bahna a Kolvín. Tři posledně jmenované jsou zakonzervované a nevyužívané. Zákaz vstupu pro veřejnost platil v letech 1940–1945 a pak od roku 1950 dosud, v roce 2007 byly v omezeném rozsahu zpřístupněny malé části na okrajích. Zdroj: wikipedia.cz