Opavsko, Vítkovsko – Extrémně horké léto nejenže zdecimovalo letošní úrodu a vysušilo řeky, ale dokonce přispělo k přemnožení kůrovce v lesích na Vítkovsku a Opavsku. Škůdce stromy požírá také v oblasti Nízkého Jeseníku, v lesích na Bruntálsku a u Moravského Berouna. S kůrovcem se ale státní podnik Lesy České republiky, jemuž patří asi polovina lesů v zemi, potýká na všech územích republiky. Poslední rozsáhlá kůrovcová kalamita přitom Česko postihla v polovině devadesátých let, kdy brouk zničil přes dva miliony metrů krychlových dřeva v celé zemi. „Vzniklá situace naprosto odpovídá suchému počasí a zdravotnímu stavu smrkového porostu. Kromě kůrovce jej totiž napadá i houba václavka," řekl lesní správce v oblasti Vítkova Jiří Groda. Václavka podle něj v konečném důsledku způsobuje větší škody než sám kůrovec. Stromu kvůli této houbě hnijí kořeny, a nedostane se mu proto dostatek vody a živin. Letošní sucho růst václavky zpomalilo. „Předpokládáme však, že její aktivita na oslabených stromech může prudce stoupnout v dalším roce, jak tomu bylo po extrémním suchu roku 2003," uvedla mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová.
Ačkoli bylo letošní sucho extrémní, nedostatek vody lesy sužuje dlouhodobě. „Úhrn srážek se jednoznačně snižuje. Opava a Vítkov na víc leží ve srážkovém stínu," uvedl vítkovský správce. Kůrovec se kvůli horkým létům a nedostatku deště přemnožil. Letošní sucho si svou daň navíc vybere i v zimě, kdy budou oslabené stromy méně odolné vůči mrazu.
Loni na lesní správě Opava zpracovali deset a půl tisíce metrů krychlových poškozených stromů, do konce letošního července šestnáct set metrů krychlových. Vítkovské lesy si podle Evy Joukl ové vedou o poznání hůře. „Minulého roku lesníci vykáceli třiašedesát tisíc, letos do konce července třiadvacet tisíc metrů krychlových poškozených stromů," sdělila Jouklová. V příštích dnech se mají tropy vrátit a škůdci se tak bude dařit velmi dobře. „Kůrovec je hmyz zcela závislý na teplotě. Čím je vyšší, tím rychleji a snadněji stromy napadá," nastínil Jiří Groda. Podle něj také záleží na rozdílu mezi teplotou ve dne a v noci. Pokud jsou noci chladné, kůrovec řádí, až když se ve dne oteplí. Pokud ale teplota v noci neklesne pod pětadvacet stupňů, kůrovec je schopen stromy ničit celou noc.
Napadené stromy vyhledávají v lesích zkušení revírníci. Ti okamžitě poznají, zdali si na smrku pochutnává kůrovec. Na stromě se totiž objeví takzvané drtin ky, což jsou místa, kudy se kůrovec do stromu prokousal. Podle Grody vypadají jako rozsypaná káva. Řada napadených stromů známky poškození zatím neprojevuje. Je tak těžké odhadnout, na jakém čísle se objem zpracovaných stromů zastaví. Kůrovcem napadený strom zachránit nelze. Lesníci jej musí pokácet. Důležité je přitom dbát na to, aby se kůrovec nedostal na některé další stromy. „V lese umísťujeme lapáky, což jsou předem pokácené stromy. Cílem je pochytat kůrovce dříve, než napadne zdravé stromy," vysvětlil lesní správce z Vítkova. Lapák ya lapače však v současné době ztrácí účinnost. „Škůdce se zavrtal pod kůru, kde se vyvíjí jeho další generace. Toto opatření budeme potřebovat až na jaře, kdy kůrovec ze stromů vyletí zakládat novou generaci," upřesnila mluvčí.
Kůrovec se objevuje v několika po sobě jdoucích rojeních. „Je důležité zachytit všechna rojení a situaci v lese průběžně monitorovat. První rojení, které začíná někdy v dubnu, je ale nejvýraznější. To se kůrovec budí po zimě a je ho všude plno," uzavřel Jiří Groda.
