Brdy jsou členitá vrchovina ve středních Čechách, jde o geomorfologický podcelek širšího celku Brdská vrchovina, který celý (tedy i s Hřebeny a Příbramskou pahorkatinou) rovněž bývá nazýván Brdy.
Nejvyšším vrcholem je Tok s 865 m n. m., jenž je současně nejvyšším přirozeným vrcholem středních Čech. Na jen o málo nižším vrcholu Praha (862 m) stojí 60 m vysoká věž meteoradaru ČHMÚ, jejíž vrchol je nejvyšším (umělým) bodem Brd.
Název Brdy pochází od slova brdo, což znamená buď zalesněný kopec nebo skalku ve tvaru tkalcovského hřebene.
Přírodní park Třemšín byl zřízen roku 1997 v rozloze 112 km2. Leží v Brdské vrchovině resp. v její části nazývané Jižní Brdy. Na západě plynule přechází v Přírodní park Brdy, který se ale nachází již v Plzeňském kraji, zatímco PřP Třemšín leží v kraji Středočeském (okres Příbram). Hranice mezi oběma přírodními parky je tedy pouze administrativní a přesné kopíruje hranici obou krajů.
Na vrcholu Třemšína se nacházel hrad z první poloviny 13. století, od poloviny 15. století pustý (dnes dochovány pouze zbytky).
Těsně pod vrcholem při cestě z Huti pod Třemšínem se nachází Gangloffův kříž, zbudovaný na počest vynálezce a lesmistra Karla Daniela Gangloffa, který se významným způsobem zasloužil o kultivaci lesních porostů v Brdech.
V Přírodním parku Třemšín se nachází Přírodní památka Hřebenec, která je největším kamenným mořem ve středních Čechách.
Přírodovědecky nejhodnotnější území středních Brd, tedy oblastí, kde se doposud nachází vojenský újezd, jsou právě odlesněné plochy využívané jako dopadovky pro střely. Jedná se o Tok, Jordán, Brdu, Padrtě a Kolvín. Jordán a Tok včetně Brdy jsou zajímavé rozsáhlými porosty keříků vřesů, borůvčí a brusinek a ostatní plochy jsou známé výskytem kosatce sibiřského. Ten roste i na Brdě.
Rozloha současného vojenského újezdu je 260 km2
