Podpora českého zemědělství by se mohla zvýšit o 2,1 miliardy korun. Ministr zemědělství Petr Bendl to uvedl minulý týden na Žofínském fóru věnovaném současnosti a budoucnosti našeho zemědělství a potravinářství. Na zvýšení resortního rozpočtu mají být podle jeho slov využity příjmy Pozemkového fondu ČR v letošním a příštím roce. Ministr současně naznačil i možnost, jak alespoň zčásti vyplatit národní doplňkové přímé platby, s nimiž státní rozpočet pro letošní rok nepočítal.

Největší část ze zmíněných 2,1 miliardy, celkem 800 milionů korun, má jít na spolufinancování Programu rozvoje venkova v letech 2012 a 2013, jehož zdrojem jsou primárně evropské peníze. Víc než půl miliardy chce ministerstvo použít na národní dotační programy a 330 milionů by mělo směřovat ve prospěch Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Na podporu lesního hospodářství v tomto a příštím roce je určeno 140 milionů korun, pro vodní hospodářství pak 100 milionů korun a na národní doplňkové platby k přímým platbám, tzv. top-up, 200 milionů korun. Podmínkou pro využití příjmů je však začlenění uvedených částek do zákona o Pozemkovém fondu ČR. Nabytí účinnosti takové novelizace je podle MZe časově naléhavé. Mají-li být totiž navržené prostředky čerpány již letos, je třeba příslušný zákon přijmout co nejdříve. Proto bude pro jeho předložení využita forma poslanecké iniciativy a bude navrženo schválení novely v prvním čtení.

Ministr uvedl, že by mohli čeští zemědělci letos na dorovnání přímých plateb dostat kolem 500 milionů korun. Na jejich výplatu by totiž mohlo být použito, kromě zmíněných 200 milionů korun z pozemkového fondu, dalších zhruba 300 milionů, které Česká republika koncem března získala z vyhraného sporu s Evropskou unií kvůli přebytečným zásobám komodit před vstupem do unie.

Zda resort skutečně peníze získá, bude podle Bendla záležet zejména na souhlasu ministerstva financí a následně sněmovny. Časový tlak je nejcitelnější u národních doplňkových plateb k přímým platbám, tzv. top-up, kterými Česká republika u vybraných komodit dorovnává rozdíly, které vznikly zjednodušením plateb v systému jednotné platby na plochu z unijních zdrojů a znevýhodnily české zemědělce oproti plnému systému přímých podpor v původních 15 zemích Evropské unie. „Tyto doplňkové platby můžeme v letošním roce vyplatit naposledy, a je proto třeba pro ně upravit legislativní podmínky co nejdříve,” řekl ministr a dodal: „Věřím, že se nám podaří nalézt ještě další zdroje k finančnímu posílení doplňkových plateb, protože tuto formu podpory považuji za významnou pro udržení konkurenceschopnosti českých zemědělců v rámci unie.” Ministr na Žofínském fóru také představil priority resortu pro nejbližší období. Mezi nimi je i koncepce českého zemědělství pro léta 2014 až 2020, po které již řadu let volají některé nevládní zemědělské organizace, a strategie tuzemského potravinářství na toto období. K prioritám resortu pak dále patří vyjednání co nejlepší podoby společné zemědělské politiky EU, vize nového rozdělení prostředků na přímé platby, rozvoj venkova, národní dotační tituly a operační program rybářství a také podpora rozvoje trhu s půdou a legislativní změny týkající se jakosti a dozoru nad potravinami.

Kromě ministra zemědělství na Žofínském fóru vystoupil také prezident Agrární komory ČR Jan Veleba, který kriticky shrnul situaci resortu a odmítl rozhodnutí vlády o zrušení zelené nafty a také úvahy o rušení okresních agentur pro zemědělství a venkov. Prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman ve svém vystoupení mimo jiné poukázal na nedostatečnou podporu domácího potravinářského průmyslu ze strany státu a nezájem politiků o tento obor. S činností a plány Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) pak fórum seznámil ředitel kontroly inspekce Jindřich Pokora.