Odborníci mají u Lanžhota ekosystémovou stanici s vysokým stožárem a přístroji. Zkoumají chování lesa v závislosti na počasí a měnícím se klimatu.
Jižní Morava – Na výšku má bezmála padesát metrů a ční vysoko nad okolní les. Žádná rozhledna nebo věž mobilního operátora. Stožár v lužních lesích poblíž Lanžhota na Břeclavsku je dominanta ekosystémové stanice.
Odborníci tam zkoumají chování lesa v závislosti na počasí a měnícím se klimatu. Například na narůstající průměrné teplotě nebo úbytku srážek. „Můžeme tak předpovědět, jak les zareaguje na klima, které tu bude třeba za padesát či za sto let," uvedl Marian Pavelka z vědeckého centra CzechGlobe.
Stanice u Lanžhota funguje v ostrém provozu od roku 2015 a není přístupná. Davy turistů by totiž mohly narušit pozorování. „Práce vědců chod polesí neomezuje. Dávají nám vždy vědět, kdy přijedou na kontrolu," oznámil správce polesí Soutok Jiří Netík.
Lužní lesy jsou podle Pavelky unikátní typ ekosystému. Porosty na jižní Moravě v okolí Lanžhota jsou pro vědce zajímavé ještě z jednoho hlediska: změnou výšky hladiny podzemní vody. Snížila ji stavba vodních nádrží a regulace říčních toků. „V současné době je stále palčivější otázka sucha. A lužní lesy u Lanžhota, které se musí vyrovnávat se změnami ve vodním režimu už několik desítek let, jsou vlastně jakousi přírodní laboratoří. Modelovým příkladem budoucího chování lužních lesů ve střední Evropě," vysvětlil Pavelka.
Dodal, že na nějaké velké závěry je však ještě brzy.
Měření tohoto druhu je nutné podnikat souvisle několik let a kombinovat je s dalšími metodami.
Obdobná stanice se nachází na Blanensku u RájceJestřebí. Vědci ji provozují ve spolupráci s brněnskou Mendelovou univerzitou.
Výzkum se odehrává ve smrkovém lese. Obě jsou součástí národní sítě CzeCOS, zahrnující osm stanic pokrývajících různé typy ekosystémů. Další nepřehlédnutelná stavba v regionu stojí na kopci u obce Benešov na Blanensku. Radiolokační stanice Skalky zaznamenává stav srážek nad Moravou a Slezskem. V České republice jsou takové stanice jen dvě. „Díky nim dokážeme rozpoznat srážky a předpovědět jejich sílu. Data využívá například integrovaný záchranný systém, letový provoz a vodohospodáři," informoval Petr Novák z Českého hydrometeorologického ústavu.
Radar na Skalkách, který je jinak automatizovaný a bez obsluhy, občas mohou lidé navštívit. „Rád bych se tam na den otevřených dveří podíval. Může to být zajímavý výlet s rodinou," řekl třeba Lukáš Malý z Adamova.
***
Ekosystémová stanice Lanžhot
Přístroje na stanici měří proudění vzduchu a koncentrace oxidu uhličitého, vodní páry a dalších skleníkových plynů. Snímají také hodnoty slunečního záření, množství srážek, teplotu a vlhkost vzduchu v různých výškách. Teplotu a vlhkost půdy v několika hloubkách a výšku hladiny podzemní vody. Stanice není veřejnosti přístupná a je součástí národní sítě CzeCOS, zahrnující osm stanic pokrývajících různé typy ekosystémů.
JAN CHARVÁT
