Jana Peroutková, moderátorka ČT
Česko má za sebou nejchladnější týden této zimy. A pokles teplot se projevoval i v tom, že domácnosti musely víc topit.
Martin Řezníček, moderátor ČT
Prodejci dřeva zaznamenali větší zájem o nákup. Třeba těch, kteří spoléhali na teplou zimu a neodhadli množství zásob. Ceny se u prodejců liší. Jejich pokles by mohl nastat na jaře, kdy bývá po dřevě nejnižší poptávka.
Věra Hofmanová, redaktorka ČT
Žije s rodinou v domku se zahrádkou. Kromě plynového kotle topí dřevem, zásoby doplňuje i kvůli menším skladovacím prostorám průběžně.
Pavel Cvach, Němčice
Vyhledávám inzeráty tady z okolí. Když je těžba třeba tady kolem Kunětický hory, tak vlastně toho využiju, ale zrovna se nic nenaskytlo, takže zásoby nejsou velký.
Věra Hofmanová, redaktorka ČT
V zimě obvykle protopí přes tři kubíky dřeva. Kvůli současným mrazům to zřejmě bude víc, i tak oproti jiným palivům ušetří za sezónu až 10 000 Kč.
Pavel Cvach, Němčice
Kupovat dřevo ne vyschlý, protože to už je zase dražší spíš než naštípaný, tak si trošku máknout a naštípat si to prostě sám. Tam se dá ušetřit. Teďka topíme každý den, teď je zima.
Věra Hofmanová, redaktorka ČT
Královéhradecké městské lesy prodávají dřevo celoročně. I teď sem přijíždějí zákazníci.
Vojtěch Louda, lesní, Městské lesy Hradec Králové
Seženou tady veškeré dříví, ale ne všechno je úplně suchý, přímo k topení.
Věra Hofmanová, redaktorka ČT
Velký zájem je třeba o olši nebo břízu, která dřív vysychá a už po roce může jít do kamen.
prodejce dřeva,
Nemáme váhu, ale prostorově metr, to se točí zruba pětkrát taky lidi s vozejkem.
Vojtěch Louda, lesní, Městské lesy Hradec Králové
Cena tady je od energetické krize, to znamená od roku 22 stejná.
Věra Hofmanová, redaktorka ČT
K nejdražšímu sortimentu v královéhradeckých městských lesích patří štípaný dub. Za prostorový metr zákazník zaplatí 2 330 Kč. Na jaře prodejce ceny o něco sníží. Poptávku po dřevě totiž mírní klidnější trh s energiemi. Lidé také častěji využívají nové zdroje tepla. Věra Hofmanová, Česká televize, Hradec Králové.
Martin Řezníček, moderátor ČT
Češi energiemi šetří, dokazují to i aktuální čísla Energetického regulačního úřadu. Loni domácnosti spotřebovaly skoro o 2 % plynu míň než v roce 2023. Domácnosti vyčerpají zhruba čtvrtinu zemního plynu, o zbytek se postarají velké firmy a živnostníci. A právě kvůli nim celková spotřeba mírně rostla, a to o desetinu procenta na 6,77 miliard kubíků.
Hana Vorlíčková, redaktorka ČT
Ještě loni se Češi snažili plynem šetřit. V posledních týdnech pustili kohoutky naplno. Silné mrazy zvýšily spotřebu zemního plynu o 58 % oproti průměrné spotřebě v topné sezoně.
Ludvík Baleka (předseda představenstva, Pražská plynárenská,
Všichni topí a topí a nemůžou šetřit. Úspory se odehrávají většinou na jaře a v létě, protože spousta domácností si namontovala solární panely.
Jan Hamerník, mluvčí ERÚ
V loňském roce byla celková spotřeba plynu domácností 1,7 miliard metrů krychlových, což odpovídá přibližně čtvrtině celkové spotřeby plynu v České republice.
Hana Vorlíčková, redaktorka ČT
Zásobníky jsou aktuálně zaplněné na 35 %, loni touto dobou to bylo 69.
Ludvík Baleka (předseda představenstva, Pražská plynárenská,
Plynu je dostatek a nemusíme se bát krize.
Hana Vorlíčková, redaktorka ČT
Plyn se v zásobnících uchovával už na začátku dvacátého století. Svítiplyn se vtláčel třeba do tohoto plynojemu v Praze-Libni, kdyby se do něj natlačil zemní plyn dnes, stačil by Praze podle plynařů zhruba na necelé dvě hodiny. V Česku je aktuálně devět zásobníků plynu. Na rozdíl od minulosti jsou všechny pod zemí, v takovýchto plynojemech se už žádné suroviny neskladují.A zatímco zásoby plynu klesají, ceny komodity na burze začínají růst, proto energetici doporučují ceny fixovat.
Lukáš Kaňok, analytik, Kalkulátor.cz
Doporučujeme fixovat na jeden nebo na dva roky určitě, pokud byste měli výhodnou nabídku na tříletý produkt, pak bych sáhl klidně i po tříletém produktu.
Hana Vorlíčková, redaktorka ČT
Ceny porostou i proto, že zásobníky bude nutné nejpozději od května doplňovat nejen u nás, ale v celé Evropě. Dušan Šulc a Hana Vorlíčková, Česká televize.
Martin Řezníček, moderátor ČT
Kašperské Hory chtějí rozšířit kotelnu na biomasu, ta je hlavně v mrazivých dnech, kdy lidé víc topí na hraně své kapacity. Navíc se chce město pojistit na budoucí výměnu dvou stávajících kotlů, které jsou v provozu 20 let. Dřevo odebírají z městských lesů. Na štěpku ve stejné době vsadili i šumavské Hartmanice.
Zdeněk Mlnařík, redaktor ČT
Denně tu spálí zhruba 120 prostorových metrů dřeva. Teď v mrazivých dnech funguje dvojice kotlů nepřetržitě. Gigajoul tu vyjde místní lidi na 570 Kč.
Jan Voldřich,starosta, Kašperské hory /nestr./
Zatím nám jako, řeknu, stačí, ale jsme opravdu velmi na hraně, a pokud sečteme ten odběr na těch našich předávacích místech, tak víme, že ta kapacita je nedostatečná.
Zdeněk Mlnařík, redaktor ČT
To je jeden z důvodů, proč se teď město rozhodlo kotelnu rozšířit za víc než 55 000 000 Kč, navíc vytápění štěpkou tu zavedli už před 20 lety a současná výtopna pomalu dosluhuje.
Jan Voldřich, starosta, Kašperské hory /nestr./
V následujících pěti, nejpozději 10 letech budeme muset vlastně ty stávající kotle vyměnit a tak, abychom si k tomu udělali prostor, tak instalujeme nyní ten nový kotel a dojde také k posílení vlastně toho celého systému.
Zdeněk Mlnařík, redaktor ČT
Jaromír Hasenöhrl nejdřív spoléhal na vlastní kotel, dnes ho ročně vyjde dálkové topení, včetně teplé vody na 25 000.
Jaromír Hasenöhrl, obyvatel Kašperských hor
Když jsem přišel na to, jak se s tím topí, že nemusím dělat vlastně dřevo, nic a vlastně hlavně nesmrdím sousedům, tak jsem se proto rozhodl a dneska nelituju vůbec teda.
Zdeněk Mlnařík, redaktor ČT
Na výtopnu v Kašperských Horách je napojeno asi 400 domácností, to je zhruba tři čtvrtě města, ostatní topí tuhými palivy nebo elektřinou. Plyn tu zavedený není. Centrální vytápění biomasou zavedly ve stejnou dobu také nedaleké Hartmanice. Běžně je v provozu jedna výtopna. Když udeří mrazy, zapojí další.
Vlastislav Kopačka, topič, Hartmanice
Je to propojení s horní kotelnou, druhá etapa, co jde ke škole, a tohle a zdravotní středisko, tam je další měníková stanice.
Zdeněk Mlnařík, redaktor ČT
Teplo ze štěpky je pro koncové uživatele stále výrazně levnější než plyn. I přes ceny dřeva, které začaly stoupat před třemi lety. Zdeněk Mlnařík, Česká televize, Šumava.
ČT 1
