„Větší starosti než kůrovec nám dělá čím dál horší chování lidí"
Stejně jako kraj vznikl před 20 lety i Národní park České Švýcarsko.
Jeho současný ředitel Pavel Benda přibližuje, co se v něm za tu dobu změnilo, proč a jaký vidí vývoj do budoucna.
Nejmladší národní park v republice České Švýcarsko byl vyhlášen před dvaceti lety. Za tu dobu se začalo pracovat na proměně složení zdejších lesů ze smrkových zpět na smíšené, na návratu kdysi vyhubených lososů či sokolů, zdejší krajinu ale v poslední době ovlivnila i kůrovcová kalamita a mění se také chování návštěvníků. „Nynější kůrovcová kalamita je až důsledek, příčinou je složení lesa," říká Pavel Benda, ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko.
* Národní park České Švýcarsko byl vyhlášen před dvaceti lety. Co to pro oblast znamenalo?
Už v roce 1972 byla v oblasti dnešního Českého Švýcarska vyhlášena Chráněná krajinná oblast Labské pískovce, takže nějaký ochranný režim tady fungoval. Národní park se na začátku potýkal s určitou nedůvěrou. Byla to nová instituce a většina lidí si nedovedla představit, jak vůbec bude fungovat. Zaznívaly třeba otázky typu, jestli budou nějaké restrikce, nebo se omezí přístup do lesů. Časem se obavy rozptýlily a dnes je národní park vnímán jako velmi slušný soused a partner. Nemáme žádné zásadní problémy, které by trápily obce a mohl za ně národní park. Myslím, že vyhlášení znamenalo pro celou oblast zjevný rozvoj. Zejména se ale změnil způsob péče o území, neboť správa parku je vlastníkem převážné většiny hlavně lesních pozemků na území národního parku, takže asi kromě tří hektarů lesních ploch je víceméně všechno naše, samozřejmě také s výjimkou nemovitostí zejména v oblasti Mezné.
Celý článek naleznete v deníku.
