Rada NP Šumava schválila podobu nových zón. Návrh ale stále rezonuje mezi politiky i vědci. Opravdu se kvůli kůrovci stane Šumava měsíční krajinou? MF DNES položila stejné otázky dvěma vědcům, na jejichž poznatcích si obě strany zakládají.
„Čím méně zásahů, tím lépe“
Stává se ze Šumavy mrtvá krajina, jak tvrdí Jihočeský kraj?
To je účelová lež. Kdo tvrdí, že se ze Šumavy stává mrtvá krajina a poušť, tak buď nebyl v poslední době na Šumavě, nebo na poušti. Odumřely dospělé smrky. Z dálky to sice vypadá hrozně, z blízka ale již po pár letech vidíte mohutné zmlazení lesa nového. V bezzásahových zónách přežívá více původních živočichů, rostlin i mikroorganismů než na pasekách a tato biodiverzita je dokonce až do doby, než dospějí nové stromy, vyšší než v okolních dospělých porostech. Na bezzásahových plochách se ve srovnání s pasekami výrazně méně mění i teplota vzduchu a půd. Všechny tyto údaje na Šumavě roky sledujeme, zveřejňujeme a můžeme je každému doložit.
Návrh počítá přírodní zónu na 27,7 procentech rozlohy parku s tím, že po 15 letech se může stát bezzásahovou až polovina Šumavy. Jak zonaci hodnotíte?
Pokud chceme na Šumavě mít skutečně národní park, je toto rozhodnutí pro jeho budoucnost příznivé a zásadní. Kromě samotné rozlohy je však nesmírně důležitá i celistvost celého chráněného území. Novou zonací se podařilo zcelit dřívější roztříštěnou mozaiku malých území a zkrátit tak jejich celkovou hranici. To je nesmírně důležité i pro budoucí případnou ochranu sousedních lesů před kůrovcem. Myslím, že se vedení národního parku společně s většinou starostů dotčených obcí a vědeckou veřejností podařilo najít dobrý kompromis.
Celý článek naleznete v deníku Mladá fronta DNES.
