OPAVA - Po účetní likvidaci provozu Pily Hrabství k závěru loňského roku, nastala nyní patová situace. Budova i strojní zařízení stojí od počátku loňského července bez využití a na jejich údržbu se budou muset vynaložit nemalé finance. A to tím větší částky, čím bude areál déle chátrat.

Pila Hrabství byla jako městské "eseročko" Opavy zřízena koncem devadesátých let a měla především zpracovávat suroviny od Městských lesů, tedy od další organizace Hlásky. Podle názorů bývalých zaměstnanců i některých opavských zastupitelů nebylo určitě cílem vytváření zisku.

Rekonstrukce staršího objektu, do kterého se provoz pily umístil, měla přijít Opavu, podle slov její náměstkyně a jednatelky Pily Hrabství Pavly Brady, na sumu okolo 38 milionů korun. S výstavbou byly ale problémy, objekt se i dost složitě kolaudoval.

"Od vedení jsem dostal v roce 2002 dvě stě tisíc korun na rozjetí provozu, když město účetně vložilo do projektu majetek za necelých patnáct milionů. Do roku 2008 jsme byli výrazně ziskoví, řezivo se dobře prodávalo i do zahraničí. V souvislosti s hospodářskou recesí jsme ale začali mít problémy s odbytem," informoval Erich Řeháček bývalý ředitel pily. Ten dokonce tvrdí, že vytvořil za úspěšná léta zisk v řádu několika milionů korun. Potopily firmu zvláštní okolnosti?

Krom recese působily pile potíže i některé nestandardní podmínky. Například musely se zde nakupovat suroviny od Městských lesů dráž než od jiných dodavatelů. Za skladovací prostory pro řezivo se platil zmíněné organizaci nájem, i když pro ni vlastně pila fungovala jako "servisní" firma.

Když se pila začala dostávat do ztráty (v roce 2012 se jednalo o 1,6 milionů), snížil se počet zaměstnanců. Erich Řeháček později dokonce navrhl, že si ji pronajme a městu za to bude platit čtvrt milionu ročně. Bývalý ředitel je přesvědčený, že by tak mohla i dále fungovat. Opavští zastupitelé však tento návrh překvapivě odmítli. Chtělo by to koncepci

"V posledních letech jsme mohli naplňovat výrobní kapacitu pily maximálně na padesát procent. I v současné době potřebujeme naši surovinu někde zpracovávat a obracíme se proto na naše externí partnery. Z hlediska ekonomických výhledů by pila nebyla v budoucnu schopná konkurovat se svým vybavením moderním firmám na zpracování dřeva," uvedl ředitel Městských lesů Opava René Binar.

"Město zvolilo tu vůbec nejhorší variantu. Jednalo se opět o ukvapené rozhodnutí bez následného řešení. Až by se vymyslela nějaká vhodná koncepce, mohla se pila, pokud by byla stále ztrátová, pomalu utlumovat. Tak teď nikdo neví, co s ní bude vlastně dál," konstatoval opavský zastupitel Marek Veselý (ODS).