Zpravodajství
MIREK PECHURA
Hodonín/ Proti důsledkům globálního oteplování bojují vědci u Hodonína. Právě na Moravské Sahaře si totiž mohou vyzkoušet podmínky, které budou možná už brzy panovat i v dalších částech České republiky i střední Evropy. Na pokusném poli nedaleko obchvatu Hodonína zkoumají, jak zabránit vysoušení půdy. „Tuto lokalitu jsme vytipovali, protože je na ní velmi nízké Ph, tedy kyselost půdy, která je navíc písčitá s minimálním obsahem humusu. V létě je tady navíc extrémní sucho,” vysvětlil výhody Moravské Sahary vedoucí výzkumu Petr Salaš z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity.
Vysadili tu různé běžně dostupné směsi trav a stromů a hledají ty nejvhodnější pro udržení a regeneraci takové půdy. Jsou to například jitrocel, kopretina, lípa nebo dub, tedy samé domácí rostlinné druhy. Zdánlivě obyčejné nevzhledné pole je oploceno a jsou na něm uloženy přístroje, které sledují nejen počasí, ale i kvalitu půdy a stav rostlin. Přestože v krutých podmínkách by nemělo nic růst, mnohé druhy se tu drží velmi dobře. „Velice zajímavé jsou výsledky růstu druhově pestré směsi, ve které je třicet procent byli na sedmdesát procent trav,” uvádí dílčí výsledky výzkumu Marie Straková ze společnosti Agrotis. Vědci ale nespoléhají jen na odolnost rostlin. Do půdy přidávají látky, které by měly jejich růst podpořit. „Nejedná se o hnojiva, ale o pomocné půdní látky, které mimo jiné dokáží při kontaktu s vodou zvětšit svůj objem, a tím zabrání vyplavování vody a živin z půdy,”vysvětlila Straková.
Jednou z těchto látek je překvapivě lignit. Sypat hnědé uhlí do půdy se může jevit jako nesmysl, ale tyto vlastnosti lignitu jsou známy už dlouho. „Je to jiná možnost využití lignitu, než jej spalovat v kotli hodonínské elektrárny. Pokud by to bylo úspěšné, tak by to mohlo pomoct poslednímu lignitovému dolu na Hodonínsku,” domnívá se starosta Hodonína Lubor Šimeček. Komerčnímu využití lignitu v zemědělství však zatím zabraňují velké finanční náklady.
Město Hodonín spolupracuje se zemědělskou fakultou Mendelovy univerzity dlouhodobě a slibuje si od toho například zkvalitnění zeleně. Samo také vlastní asi dvě stě hektarů lesa právě v oblasti Moravské Sahary, takže boj proti vysoušení půdy je pro ně zajímavý. „Dohodli jsme se, že stromky, které jsou dnes vysázeny na Pánově na pokusném pozemku, bude moci po skončení výzkumu město použít,” dodal Šimeček. Na šesti hektarech tu vědci celkově vysázeli jedenáct tisíc dřevin.
Vedle Mendelovy univerzity se na výzkumu podílí několik odborných firem, vysoké učení technické nebo Český hydrometeorologický ústav. Potrvá do roku 2011 a jeho výsledkem mají být konkrétní doporučení pro vlastníky půdy jak zabránit její přeměněna Moravskou Saharu. „Výsledná metodika má říct uživatelům půdy jak postupovat, aby omezili její degradaci a podpořili biodiverzitu,” vysvětlila Marie Straková.
„Těžko můžeme očekávat, že jediný výzkum dá odpověď na všechny otázky. Ale může nám pomoci hledat řešení v podobě technologií při zakládání vegetace a změny v používání některých rostlinných druhů,” doplnila Alena Salašová z Mendelovy univerzity.
