Výzkumníci v Česku vyvíjejí nové přírodně rozložitelné pachové nosiče, které mají odpuzovat divokou zvěř a současně chránit životní prostředí. Pachové nosiče se využívají například k ochraně zahrad a silnic před divokými zvířaty, jako jsou jeleni či srnky. Současné nosiče však při rozkladu uvolňují mikroplasty a obsahují problematické látky, které škodí přírodě. Technologická agentura ČR o tom informovala v tiskové zprávě.
Cílem projektu, vedeného konsorciem výzkumných ústavů a firem sdružených v Národním centru kompetence BIOCIRKL, je vyvinout ekologickou alternativu s využitím odpadních materiálů. Výsledky výzkumu se očekávají do roku 2026.
Aktuálně používané pachové nosiče jsou tvořeny polyuretanovou pěnou napuštěnou pachovou látkou a jsou umísťovány na místa, kde je třeba odpudit zvěř. Pachové nosiče v odpuzování zvěře mohou hrát klíčovou roli, nicméně jejich současná forma je podle vědců rizikem kvůli uvolňování mikroplastů. Srážky vozidel se zvěří jsou přitom podle Zdeňka Kekena z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity (FŽP ČZU) závažným ekologickým, ale také finančním problémem.
Na vývoji ekologických pachových nosičů se podílí odborníci z různých institucí, včetně Fakulty lesnické a dřevařské (FLD) ČZU a Ústavu chemických procesů (ÚCHP). Mezi možnými materiály pro náhradu syntetických pěn jsou takzvané taniny. Jedná se o sekundární rostlinné metabolity, což jsou látky rostliny na sebeobranu před okolním prostředím. Ty však samy o sobě nejsou schopny nést pachové látky, proto je třeba přidávat aktivní uhlí či biouhel z odpadních materiálů, jako jsou kávová sedlina nebo dřevěné palety. Tato kombinace poskytuje podle vědců levné řešení a je i ekologicky šetrná.
Podle Olgy Šolcové, hlavní řešitelky projektu BIOCIRKL, je důležité, aby pachové nosiče nejen odpuzovaly zvěř, ale také se snadno rozkládaly v přírodě. Nosiče musí efektivně uvolňovat pachové látky, jako je kyselina izovalerová, která napodobuje lidský pach, a směsi jiných pachových látek.
Vědci proto vyvíjejí metodiky pro vzorkování a analýzu těchto látek. Jaromír Hradecký z FLD ČZU potvrdil, že tým úspěšně ověřil extrakci a analýzu klíčových pachových sloučenin a zjistil, že látky se z nosičů uvolňují zejména z jejich povrchu.
Výzkum také sleduje, jak nosiče při použití fungují a jak na ně reagují zvířata. Vědci chtějí zjistit optimální koncentrace pachových látek, které budou účinné pro dlouhodobé používání. Kromě ekologických benefitů se projekt zaměřuje i na omezení plýtvání chemickými látkami.
Preventivní opatření spojená s používáním pachových nosičů na silnicích v Česku stojí každoročně několik milionů korun, uvedla Technologická agentura ČR.
ČTK
Komentáře
Principiálně to nemůže fungovat.
Jasně, jelen se myslivce lekne, když ho cítí, ale to je tím, že tam normálně není / myslivec /.
Zvíře, které jde někam pravidelně či za něčím, si na všecko zvykne, jako medvěd na město, divočáci na lidi, sýkorky na strašáka v maku, špaček na střelbu na vinici.
Ty zvířata nejsou blbý.
U nás maj cestu přes silnici rovnou kolem pachovýho ohradníku.
Prděj na něj.