Odborníci z několika institucí se zaměřili na to, zda nemohou lidem škodit i jedlé houby. Někde by totiž mohly růst na místech s vysokou koncentrací nebezpečných těžkých kovů v půdě. Prvotní výsledky už to naznačily.
Vysoká obliba houbaření je jedním z českých specifik a na populárních místech lze v obdobích, kdy „určitě rostou", narazit na celé zástupy lidí. Vědci nyní ověřují, nakolik jsou ale vlastně jedlé houby z lesů zdravotně nezávadné. Ve velké studii se zaměřili na to, kolik v sobě mají těžkých kovů.
Na dvouletém projektu zkoumání půdy a hub z lesů na Jesenicku a Olomoucku, které mají ve správě Arcibiskupské lesy a statky Olomouc (ALSOL), se podílí odborníci z brněnské Mendelovy univerzity, Vysokého učení technického (VUT) a také z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
„Nyní dokončují sběr vzorků, kterých bude celkem zhruba pět stovek z přesně vytipovaných lokalit v okolí Vápenné na Jesenicku a Domašova na Olomoucku, které byly vyhodnoceny jako nejvhodnější oblasti pro získání objektivních výsledků," uvedla mluvčí ALSOL Dagmar Málková s tím, že pomohla i místní znalost lesníků, kteří navíc posléze závěry vědců využijí při své práci.
Vzorky totiž musí být odebírány na místech, která nesmí být ovlivněna podložím či jinými faktory, než jsou imisní spady.
„Ve vybraných lokalitách jde vždy v několika bodech o zhruba půl litru hrabanky a svrchní minerální půdy, kde jsou předpoklady nejvyšších koncentrací potenciálně nebezpečných látek získaných z imisí. Materiál pak putuje k analýze do laboratoře," popsal Martin Valtera z Mendelovy univerzity v Brně.
Celý článek naleznete v deníku.
