Kácení stromů a někdy dokonce i celých lesů napadených kůrovcem v bezzásahových zónách parku je proti smyslu národního parku. Těžba postiženého lesa výrazně zhoršuje možnost samoobnovy horského lesa, ke které zde spontánně masivně dochází a která dává příležitost ke vzniku přírodně velmi hodnotného lesního ekosystému. Na tiskové konferenci to řekli docent Jan Frouz a profesor Pavel Kindlmann z Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Konferenci zorganizovalo Hnutí DUHA a  Zelený kruh ve snaze nabídnout médiím vědecký pohled na problematiku kácení, který z debaty pod vlivem konfliktu na Šumavě vymizel

Vědci poukázali na fakt, že kácením se nenávratně ničí ekosystém dané oblasti a zahubí tak velké množství vzácných organismů a živočichů. Profesor Pavel Kindlmann dále uvedl, že oblast Ptačího potoka, kde nyní dochází k nezákonné těžbě, právě do těchto výjimečných oblastí patří a vytěžením tisíců stromů dojde k devastaci vzácné podmáčené smrčiny. Profesor Pavel Kindlmann a docent Jan Frouz se svými stanovisky přidali k dalším předním českým vědcům z oblasti ekologie lesa, lesnictví a mnoha dalších oborů, sdružených ve Stínové vědecké radě NP Šumava. Ti již dříve vyzvali ředitele NP Šumava, aby ukončil zásahy proti kůrovci v oblasti Ptačího potoka.

Postup správy je nezákonný

Právnička Markéta Cooiman z Ekologického právního servisu dále na konferenci předložila legislativní argumenty jasně ukazující, že postup správy národního parku v čele s Janem Stráským a Jiřím Mánkem je nezákonný.

Prof. Pavel Kindlmann, DrSc. na konferenci řekl: „Je otázkou, proč chceme mít národní parky. Jan Stráský ho chce uměle „ vytvořit”, ale takový park by se pak spíše podobal Stromovce a měl jen minimální ochranářskou hodnotu. Ochranáři dávají přednost výběru lokalit, kde se nacházejí nejcennější prvky přírody, a ty pak chtějí ponechat svému vývoji.” „Šumava je dlouhodobě nejvíce medializovaná v souvislosti s kůrovcem. Ale máme tu přeci příklad severní Moravy nebo Slezska, kde lesníci bojují s kůrovcem už mnoho let a absolutně nikam to nevede. A zde přece nejsou žádné bezzásahové zóny a lesníkům nikdo nebrání používat proti kůrovci ty nejefektivnější metody. Pan Stráský chce vytěžit 68000 stromů. Tedy zhruba 15krát více, než má vyznačeno jen u Ptačího potoka. I kdyby měl tisíc dřevorubců, je nepravděpodobné, že to do výletu kůrovce stihne. Je mi proto záhadou, proč zaměřil své síly zrovna na kontroverzní Ptačí potok, když má z lesního zákona povinnost důsledně zasahovat ve všech zásahových zónách!”

Ředitel Hnutí DUHA Petr Machálek řekl: „Ředitel Stráský a jeho náměstek Mánek nejenže nerespektují platné zákony, ale neberou v úvahu ani názory předních vědců. Vedení národního parku je v rukou lidí, kteří evidentně nedisponují sebemenší odbornou způsobilostí a nadto soustavně porušují zákon, což je velmi nebezpečná kombinace.”