O vlivu klimatické změny na životní prostředí i možnostech, jak se na ni adaptovat, pojednává nová kniha, na níž spolupracovalo 45 vědců a vědkyň. Publikaci Klimatická změna - příčiny, dopady a adaptace včera večer představili zástupci autorského týmu v Akademii věd ČR v Praze. Přípravu knihy vedl ředitel brněnského Ústavu výzkumu globální změny AV (CzechGlobe) Michal Marek.
Publikace, jíž byli za kmotry ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) a herec Ondřej Vetchý, čtenářům přiblíží historické klima v Česku i scénáře vývoje klimatu v zemi během 21. století. Pojednává také o dopadech změny klimatu na ekosystémy a městskou i venkovskou krajinu.
„Tato kniha shrnuje to, co jsme (v ústavu) za poslední léta dělali. Je v naprosté většině založena na našich vlastních výzkumech, na našich vlastních datech,“ řekl k publikaci Marek.
Podle něj kniha zdůrazňuje i to, že výzkum a zvládání dopadů změny klimatu není možné dělat dobře bez propojení přírodních a humanitních oborů. „Vždy tím konečným příjemcem dopadu globální změny, výstupu našich aktivit je lidská společnost,“ vysvětlil Marek. Zmínil například problém tzv. dluhové mentality, pro kterou je příznačné odkládání problémů a žití na dluh - i vůči budoucím generacím. Vědec podotkl, že jde o jednu z potíží, s níž mohou pomoci právě zástupci humanitních a společenských věd.
„Apel té knihy by měl být také spojený (...) i s určitou nadějí,“ dodal Marek. Například žáci základních škol podle něj už nyní mají o problému klimatické změny povědomí a není možné říci, že se v oblasti osvěty nic neděje. Další spoluautor knihy, bioklimatolog Zdeněk Žalud, pak vzdělání označil za základní adaptační opatření na změnu klimatu.
„Pokud lidé, veřejnost, pochopí, že tento problém tady je, budou taky schopni proti němu něco dělat, budou schopni pochopit a vnímat ta opatření, která nebudou laciná, která nás budou něco stát,“ uzavřel Žalud.
Publikaci vydalo nakladatelství Academia.
ČTK
