Vědci porovnají vhodnost zásahů do krajiny a způsob, jak přispějí k lepšímu hospodaření s vodou. Na tvorbě konceptu hodnocení takzvaných ekosystémových služeb nyní pracují vědci z několika českých institucí. Podle Jiřího Schneidera z Mendelovy univerzity je třeba vědět, které prostředky a kde jsou vhodné a které přispívají k řešení problémů s vysychající krajinou. Ta je hrozbou jak při nedostatku srážek, tak při jejich nadbytku, vyplývá z tiskové zprávy univerzity.
Projekt WAMPES reaguje na dlouhodobě problematický pokles hladin povrchových i podzemních vod a následný zhoršující se stav ekosystémů. Zaměřuje na to, že bude možné změřit přínos konkrétních opatření pro ekosystémy - tedy na schopnost krajiny zadržovat a čistit vodu, ochlazovat prostředí či podporovat biodiverzitu. Různé přístupy bude přitom možné porovnávat.
„Tento přístup pak umožňuje efektivněji identifikovat a posuzovat přírodě blízká opatření, která využívají přirozené procesy v krajině k řešení různých problémů. Místo technických zásahů, například stavění betonových hrází, se pracuje s přírodou tak, aby sama pomáhala situaci řešit,“ vysvětlil Schneider.
Ti, kteří plánují a provádějí změny v krajině, mají díky projektu získat podrobnou metodiku, specializované mapy, softwarové nástroje nebo veřejné databáze pro účinnější boj se suchem.
Včasná adaptační opatření na zadržení vody v krajině se stávají jedním z klíčových faktorů, které ovlivní budoucí vývoj dopadů klimatické změny. Bez systematických kroků hrozí podle odborníků nejen zhoršování stavu krajiny, ale i ekonomické a společenské ztráty.
„Pokud nezasáhneme včas, dopady klimatické změny se budou prohlubovat. Zejména hrozí zvyšování intenzity sucha, přehřívání měst a hrozba přívalových povodní bude vyšší. Snížená schopnost krajiny zadržet a postupně uvolňovat vodu povede k poklesu zásob podzemních vod, degradaci půdy a vyšší zranitelnosti zemědělství i ekosystémů. Odkládání investic zároveň výrazně zvýší budoucí ekonomické náklady na řešení škod, obnovu infrastruktury a zajištění vodních zdrojů,“ uvedl Stanislav Ruman z Ostravské univerzity.
Pro účinnost opatření je třeba plánování koordinovat na větším území. Kromě dvou univerzit se na projektu podílí i Ústav výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
Silné a dlouhodobé sucho zasahuje Česko od začátku jara. Chudá na srážky byla jak zima, tak březen a duben a až deště v posledních dvou týdnech sucho zmírnily. Aktuálně jsou dva nejhorší stupně půdního sucha podle webu InterSucho jen na zanedbatelné části území.
Zásoba vody v půdě je ale nízká a kvůli předpokládanému počasí beze srážek v dalších dnech má rozsah a intenzita sucha opět poměrně rychle růst, upozorňují tvůrci InterSucha z CzechGlobe.
Brno 18. května (ČTK)
