Vědci na kongresu diskutovali obecně o ochraně biodiverzity. Jejím cílem je podle Barbary Livoreil z Evropské sekce SCB poskytnout informace, důkazy, fakta - zkrátka vědecký základ pro rozhodování politiků. Ti by měli takové informace od vědců brát vážně, jinak riskují, že jejich rozhodnutí budou špatná. Kongresu se zúčastnilo 1200 vědců z 65 zemí a o kůrovci se mluvilo hned na několika seminářích. "Naše zpráva uvádí, že je třeba udržet tradiční lesní segmenty, kde se zachovaly původní přírodní procesy. To dnes představuje tak jedno, dvě procenta evropských lesů," tvrdí biolog Martin Dietrich z univerzity v Hohenheimu.
"Ztráta biologické diverzity je celosvětově jedním z největších problémů lidstva," zdůrazňuje Petr Zasadil z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity. Může za to prý urbanizace, ničení krajiny a úbytek přirozených ekosystémů. "Kácení v první zóně národního parku Šumava je přesně ten případ," dodal. Mnohem účinnější v boji proti kůrovci by prý byla důsledná asanace napadených stromů v nárazníkových zónách po celém území Česka.
Vědci se v otevřeném dopise Janu Fischerovi odvolávají i na zkušenosti z jiných míst a na populační modely šíření kůrovce. Kalamity se objevují jednou za několik let a samy od sebe zmizí. "Ta diskuse je příliš zpolitizovaná, Šumava je hlavně odborným problémem, který by se měl řešit mezi lesníky a ochránci přírody," domnívá se Zasadil.
Šumavského kůrovce bude řešit expertní skupina
Kvůli současnému šíření kůrovce na Šumavě zasedla ve Vimperku 2. září expertní skupina složená ze zástupců Jihočeského a Plzeňského kraje, ministerstva životního prostředí a Správy NP Šumava. Skupina by za několik týdnů měla vedení krajů informovat o vážnosti situace a aktuálních opatřeních. Zabývat by se měla i případným rozšiřováním bezzásahových zón a hospodařením v nich. Podle vědců je proti kůrovci v šumavském národním parku třeba zasahovat nanejvýš na dvou třetinách území.
