České Budějovice 23. července (ČTK) - Hospodaření státního podniku Lesy ČR zlikvidovalo tisíce přísně chráněných motýlů v chráněném území v jihomoravské Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava. ČTK to dnes v tiskové zprávě oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Podle vědců Lesy ČR v místě nevhodně hospodaří hlavně co se týče těžby dřeva, strojního čištění pasek a příliš velkého počtu zvěře v oboře. Podobně podle vědců hospodaří státní lesy v dalších přírodně cenných lokalitách, jako jsou jihomoravské lužní lesy, kde se masivně těží. Vyjádření Lesů ČR ČTK zjišťuje.

Vědci uvedli, že kvůli hospodaření Lesů ČR vymírá v Milovickém lese pod Pálavou motýl jasoň dymnivkový, kriticky ohrožený lesní motýl. Dříve běžný druh vymřel v Čechách, na Moravě přežívá na pár posledních místech, nejvíce jich tam žilo donedávna v CHKO Pálava.

"Nedávno tu žily tisíce jasoňů. Dnes zbývají poslední kusy v jedné malé kolonii. Milovický les byl donedávna na motýly mimořádně bohatý. Dnes tu potkáte hlavně pár nenáročných druhů. Pokles je velmi rychlý, jeho příčiny jsou zjevné. Navíc k němu dochází v chráněném území," řekl Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd. Z Milovického lesa již zcela zmizely další zákonem chránění motýli jako okáč jílkový a hnědásek osikový.

Podle Martina Škorpíka z České společnosti entomologické jde o ukázku neochoty státního podniku brát ohled na přírodní bohatství lesů. "Milovický les je suchý, stromy jsou většinou křivé a tenké, následné zalesňování je drahé. Drahé je i frézování, které na pasekách zničí veškerou vegetaci a jasoně spolehlivě zlikviduje," uvedl Škorpík.

Podle vědců by stačilo mírně změnit přístup. Jasoňům vyhovuje takzvané výmladkové hospodaření, kdy se stromy nechají obrazit z pařezů. Tak se podle vědců v místě hospodařilo tisíce let. "A bylo by to i ekonomičtější, ušetří se za výsadby a ještě naroste více dřeva. Ochrana přírody se právě tohle snaží dlouho marně prosadit. Lesníci, bohužel, odmítají jakoukoli změnu zaběhaných postupů," řekl Škorpík.

Vědci kritizují i to, že státní lesníci chtějí v národní přírodní památce Hodonínská Dúbrava stříkat jedy z letadel. Jde podle nich o poslední místo, kde v ČR přežívá motýl okáč jílkový.

Lesy ČR obhospodařují přes 1,2 milionu hektaru státního lesního majetku a 38.000 kilometrů vodních toků. Loni podniku propadly zisky na 70 milionů korun ze 3,08 miliardy korun v roce 2017. Důvodem byl výrazný pokles cen dřeva způsobený kůrovcovou kalamitou. Loni Lesy ČR vytěžily 10,7 milionu metrů krychlových dřeva.

Komentáře  

+2 # lesmistr 2019-07-25 23:23

Motýle nám tady už hlídá někdo jiný.

+6 # Starý 2019-07-23 19:26

Po posledních letech řádění LČR v lesích zásadní zjištění... ale dnes už asi konečně těží převážně kůrovce, takže není aktuální.
Promiňte, ale kůrovci už jsou všude a nerad bych je už více poškodil.
Tak jim /LČR/ záměr vyšel a budou opět z obliga....
To víte, těch dubů, buků douglasek, jedlí není jako smrku a pro veřejnost.... no něco tam musíme nechat, jinak si toho všimnou i amatéři, nebo dokonce novináři.

+11 # pkarm 2019-07-24 17:55

No, osobně jsem velmi opatrný k prohlášení někoho, koho media nazývají označením "vědec". Není to tak dávno, co "vědci" v médiích lynčovali lesáky za pěstování příliš hustých a zapojených lesů, které decimují stavy motýlů specializovaných na lesní světliny a doporučovali pěstovat lesy s nižším zakmeněním, nebo je cíleně prosvětlovat těžbou. Jak víme, tak v přírodě není nic černobílé, ale vždy se jedná o souběh více okolností. V těchto oblastech se takhle hospodaří desítky let a jak "vědci" v článku sami píší, ještě nedávno tam žili tisíce jasoňů. Ukázat prstem na jediného viníka je sice efektní a jednoduché, ale zcela určitě nepravdivé.V poslední době se mně zdá, že si společnost našla v LČR skvělého otloukánka, který vlastně může za všechno co je v naší přírodě špatné. Ještě, že máme skvělé a vysoce ekologické zemědělství, které svým šetrným přístupem ke krajině a přírodě vyvažuje neschopnost a zlovůli lesáků.

+5 # Starý 2019-07-24 22:39

No v dané oblasti zase tak moc smrků není.
Ale pokud v r. 2018 při likvidaci kůrovců preventivně kácely LČR buk, dub, douglasku a pod. a to jsem sledoval na vlastní oči a kůrovci se těžili až po třetím rojení, tak není co k otloukání, ale přímo k tlučení...

Pokud LČR pustí do porostů s harverstory UK dělníky a ti nerozlišují opět jmenované dřeviny a vytváří holiny jak prase, tak to také neříká nic o profesionalitě. A jinde ještě mají kalamitu z 11/2017, v dřevině SM, tak co po nás stát, potažmo Mze, hlavní zakladatel LČR, CHCE?


Vědce, kteří vidí věci jednostranně a zemědělce v kritice nevyjímám...

+2 # pkarm 2019-07-25 09:53

Jistě, jednotlivé excesy se můžou stát a taky se stávají. Rozhodně to ale není obecná politika LČR. LČR zákony nenavrhuje, ani nevymýšlí, ale musí se jimi řídit. A jak fungují, nebo spíš nefungují všechna výběrka, povolení, komunikace s úřady atd, víme všichni. Každý využije zákonné lhůty, jen ten kůrovec na nic nečeká a hlodá si podle svého biologického rytmu. Doufám, že už si politici konečně všimnou, že současný systém tendrů NEFUNGUJE! Já vím, nevšimnou.
LČR skutečně nemůžou kádrovat zaměstnance firem, které vyhrály tendry nebo vyhlášené zakázky. Dovedete si představit napsat do podmínek, že u LČR nemůžou pracovat zahraniční dělníci?
A ještě k těžbě listnáčů. Jsou výrobci, kteří jsou závislí na listnatém dříví. Bez něho by se jejich byznys položil. Nevidím nic špatného na tom, když se jim dřevo dodá. Nemůže to ale být na úkor zpracování kůrovce. Těžit listnaté dříví na J. Moravě, se zastoupením smrku 00 nic, mně nevadí, stejně jako nezpracovávat kalamitu z roku 2017, kdy jsou to už jen sterilní souše.

+4 # Starý 2019-07-25 10:18

Ano, názor mám stejný, jen mi vadí, že ten základ kůrovců byl z té kalamity r. 2017 a v tento moment stát a LČR zklamali.
V naší oblasti soukromníci makali na plné pecky a bohužel stát nic moc....
Dnes už těžko někdo kůrovce zastaví ....

Ale jsem bohužel stará škola a ten kůrovcový základ tam u nich byl a dnes netěžit sterilní souše, zpracovátNT z r. 2017 a pod, je logické.
Ale dnes proslýchají hlasy, že za to můžou malý soukromníci, jelikož po roce zápasu jim to láme vaz a tento původce-LČR je z hlediska velikosti na forhontě, jelikož z pozice síly úřaduje.
Však dobře víte o čem je řeč.

0 # pkarm 2019-07-25 11:51

Tady opět není jen černá a bílá. Malý vlastník lesa vidí původ kůrovcové kalamity ve větším sousedovi, větší vlastník zase v nezpracovaných stromech u malých vlastníků, kteří bydlí často na druhém konci republiky, než mají lesní majetky. A kde je tedy pravda? Každý z postižených je schopen snést hromadu důkazů, že on má všechno v pořádku a za šíření kůrovce může ten druhý. .
Už od školy víme, že kůrovec je přirozenou součástí smrkových lesů. Hádat se do krve jestli přilétl brouk z "Krakonošova" do "Trautenberkova" nebo naopak je o ničem. Jakmile jsou vytvořeny ideální podmínky pro rozvoj kůrovcové kalamity, tak prostě nastane a basta. Člověk se může stavět třeba na hlavu a je mu to prd platné.

+2 # Starý 2019-07-25 12:10

Jistě, v době kdy už to nezastavíme, nemá cenu řešit a to je současnost.
Zde je ale důležité se spojit a za své služby, které každý vlastník lesa tomuto státu dává, společně požadovat také protislužbu od státu !!!

A myslíte, že ta funguje??

0 # Starý 2019-07-25 12:13

Ostatně kůrovec je již plošná záležitost, tak co pro nás majitelé lesů, stát plošného připravil?

Opatření obecné povahy a další povinnosti....

Tomu říkáte pomoc?

Obnovit seznam komentářů

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.