Praha 22. dubna (ČTK) - Vědci, ekologové i ministerstvo životního prostředí (MŽP) odmítají návrh zákona o Národním parku Šumava, který předloží skupina senátorů na schůzi horní komory. Upozorňují, že takto postavený zákon by nechránil cennou šumavskou přírodu, kvůli níž byl národní park vyhlášen. Návrh zákona je podle nich i v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Podobné výhrady k senátorské předloze zákona má i ministr životního prostředí Brabec (ANO). Norma se podle aktuálních informací bude v Senátu projednávat možná ve čtvrtek.
Senátoři chtějí, aby šumavský národní park byl zřízen zákonem, ne jen nařízením vlády. Jenže senátní zákon by podle kritiků například umožnil lovit zvěř všude mimo obce; usnadnil by výstavbu kontroverzních projektů, například lanovky na Hraničník v oblasti Smrčiny, kde žije tetřev hlušec, přestože ji odmítl i expertní posudek MŽP. Norma také prý nerespektuje mezinárodní závazky České republiky a mezinárodní legislativu ochrany přírody NATURA 2000.
Podle ministra Brabce je senátorský návrh v několika bodech v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny, obsahuje řadu zbytečných detailů a zavádí zcela nesystémové kroky. Návrh je podle něj určitým "slepencem" s cílem zohlednit do určité míry zájmy všech zúčastněných.
"Návrh mě nepříjemně překvapil množstvím věcných i legislativních nedostatků. Mimo jiné např. nerespektuje skutečnost, že části Šumavy patří pod ochranu Evropské unie jako Evropsky významná lokalita, a z toho pro nás plynou určité závazky a povinnosti s rizikem sankcí v případě jejich neplnění," sdělil ČTK Brabec.
Senátní návrh je v rozporu s tím, co má být obsahem zákona, řekla ČTK mluvčí MŽP Petra Roubíčková, podle níž některá ustanovení zákona nepřímo novelizují zákon o ochraně přírody a krajiny. "Takový zákon nebude dostatečně chránit vzácnou šumavskou přírodu a otevře prostor pro komercializaci území národního parku," varoval předseda Stínové vědecké rady NP Šumava Jakub Hruška.
Podle jednoho z autorů zákona Pavla Eyberta (ODS) má zákon dát parku řád. Za 23 let nebylo MŽP schopno doručit do legislativního procesu žádný zákon. "Nový pan ministr nemá dostatek relevantních informací. Bohužel ho obklopili ti, kteří byli vždy proti tomu, aby vůbec nějaký zákon na Šumavě vznikl," řekl ČTK Eybert. Jeho návrh má prý velkou podporu.
Ekolog Jaromír Bláha z Hnutí Duha souhlasí s tím, že Šumava potřebuje jasná pravidla, senátní návrh však jen prý hájí zájmy několika regionálních politiků a podnikatelských skupin. "Zákon by vytvořil zcela nejasné právní prostředí a ještě větší chaos ve správě Šumavy," upozornil.
MŽP svůj návrh zatím nepřipravuje, chce do příštího roku novelizovat zákon o ochraně přírody a krajiny. Upraví tak pravidla pro všechny národní parky. Podle Roubíčkové to je systémové řešení. "Náš návrh představuje úsporu administrativní náročnosti i nákladů státní správy," dodala.
Senátní předloha vychází z dohody mezi radou parku a obcemi a z návrhu bývalé vlády a Jihočeského kraje. Ne všechny obce a vlastníci, jichž se má týkat, s ní však byli dostatečně seznámeni. "Představoval bych si konstruktivní jednání, a ne že mi někdo pošle nějakou verzi a já se mám v mailu k tomu vyjádřit. To z mého pohledu není projednávání," uvedl starosta Prášil Libor Pospíšil, který čeká až na vládní verzi. Podle Eyberta ale byl seznámen a pozván i na další jednání.
Ekologům se na senátním návrhu například nelíbí, že většina lesů v národním parku se má řídit lesním zákonem, takže by se v něm hospodařilo jako v komerčních lesích. Zavádí také daňové kompenzace a finanční náhrady pro obce na území parku, čímž zavazuje stát k finanční zátěži a vytváří nerovné postavení ve vztahu k dalším obcím v ČR.
Ekologové a vědci upozorňují, že zákon až na dvou třetinách území parku umožňuje další výstavbu, obchodování s pozemky a nezajišťuje ochranu divoké přírodě, kvůli níž se parky zřizují. Navrhuje 25,9 procenta první zóny, přitom už nyní by si polovina parku podle vědců zasloužila ochranu na úrovni první zóny.
