Každá ze stran sporu o budoucnost Národního parku Šumava má svého prezidenta. V kůrovcové bitvě stojí proti sobě rovněž názory Václava Havla a Václava Klause.

ŠUMAVA Skupina podporující razantní postup proti kůrovci a kácení i v nejpřísněji chráněných oblastech Šumavy, což prosazuje vedení správy národního parku v čele s Janem Stráským, má na své straně hlavu státu Václava Klause.

Skupina, kde převládají nevládní organizace, známé osobnosti a vědci, kteří se snaží zabránit zásahům v nejcennějších partiích přírodní rezervace, se chlubí podporou bývalého prezidenta Václava Havla. Ten je jedním ze signatářů výzvy k záchraně Národního parku Šumava a připojil se k nové platformě ŠumavaPro.

„Situaci, kdy v nejcennějších částech národního parku mají určovat vývoj pily dřevorubců místo divoké přírody, považuji za skandální,” uvedl Havel. Mluvčí ŠumavaPro Miroslav Kohel připomněl, že bývalý prezident už loni v listopadu vyjádřil své stanovisko k této oblasti v otevřeném dopise premiérovi a evropským politikům. Dopis Havel podepsal s dalšími osobnostmi, a podpořil tak plán, aby na Šumavě vzniklo takzvané Divoké srdce Evropy, tedy oblast, kde se bude příroda vyvíjet zcela bez zásahu lidí.

Naopak Václavu Klausovi je zřejmě podobné uvažování cizí. Prezident dokonce jako první už před půldruhým rokem podepsal petici Za zdravou Šumavu. Její organizátoři se snažili prosadit, aby v rámci boje proti kůrovci byl vyhlášen v parku stav nebezpečí, což by umožnilo kácet napadené stromy v nejvíce chráněných zónách.

„Vyhlášení nějakého kalamitního stavu, který by umožnil dělat nutné zásahy, považuji za potřebné. Čekat donekonečna není možné,” uvedl tehdy Klaus.

Plán na vznik oblasti, která bude na Šumavě zasvěcena pouze přírodním procesům, odmítá dlouhodobě. Tvrdí, že není správné pokoušet se vrátit divočinu do míst staletí kultivovaných lidmi. Tento přístup zastává rovněž uskupení několika občanských sdružení a organizací, jejichž zástupci minulý týden v Kašperských Horách vyjádřili řediteli správy parku Stráskému podporu. Mezi jeho zastánce patří například sdružení Zachraňme Šumavu, sdružení Otevřená Šumava nebo Šumava 21 a Svaz obcí NP Šumava.

Správa národního parku požádala nedávno ministerstvo životního prostředí, aby povolilo výjimku a umožnilo kácet stromy napadené kůrovcem v nejcennějších partiích rezervace. Odpůrci zásahů včera oznámili, že Centrum pro výzkum biodiverzity, jež tvoří 115 vědců, pět ústavů Akademie věd a tři univerzity, vydalo stanovisko, které doporučuje ministrovi, aby odmítl kontroverzní plán na kácení v parku.

„Hlavní je, že vědci potvrdili, že usychání smrků je v horských smrkových pralesích normální jev, že se lesy samy obnovují pod ochranou suchých stromů a že je to lepší, než vykácet holé pláně a pak se je snažit zalesnit. Jsou to experti, kteří přímo na Šumavě dělají své výzkumy a horské smrkové pralesy znají jako své boty,” uvedl Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.