Šumava – Vodní tok, kam vás v dnešním díle tipů na výlet chceme pozvat, kdysi sloužil k přepravování dřeva. Známý Vchynicko – tetovský plavební kanál obchází nesplavný úsek Vydry pod Antýglem. Vodní cesta o celkové délce 13,6 km spojovala řečiště Vydry s říčkou Křemelná. Začíná u obnoveného Hradlového mostu ve výšce 940 m nad mořem zhruba na polovině cesty mezi Modravou a Antýglem, odkud je odváděna voda z řeky Vydry do vybudovaného kanálu. Pokud není zvětšený průtok, zůstává balvanité řečiště Vydry v tomto úseku skoro prázdné. Teprve drobné přítoky a hlavně Hamerský potok zčásti naplní její koryto. Nahnědlá, ale křišťálově čistá voda z rozsáhlých šumavských rašelinišť protéká volně kanálem, který je široký 3 až 5 metrů a v necelé metrové hloubce prosvítá převážně písčité dno. Jen v místech zúžení u skluzu, vytvořeného z obrovitých vyhlazených žulových bloků, zvyšuje voda svoji rychlost. Právě tento úsek dokumentuje umění tehdejších kameníků nejlépe.

Kanál byl postaven v letech 1799 – 1801 schwarzenberským inženýrem Josefem Rosenauerem. Ve své době to bylo nejenom technicky významné dílo, ale i zařízení, které otevřelo pro lesní hospodářství stovky hektarů těžbou dosud nedotčených lesů Šumavy. To bylo zvláště důležité po lesní kalamitě koncem18. století, jíž padly za oběť tisíce stromů. Zřízení plavebního kanálu a rozšíření těžby dřeva dalo podnět k další vlně osidlování této části Šumavy.

Ke svému účelu kanál sloužil ještě počátkem 20. století. Do roku 1958 byl využíván až po Rokytu. V dnešní době slouží část kanálu jako přívod vody pro vodní elektrárnu na Čeňkově Pile.

Na několika místech po trase kanálu se dochovaly původní klenuté kamenné mosty a na mnoha místech zbytky vyzděného koryta. Naučná stezka začíná u obnoveného hradlového mostu zvaného „Rechle”, který zachytával soustavou tyčí plavené dřevo a směroval je do kanálu. Stezku je možné využít také jako nenáročný cyklistický výlet. V současné době poslouží jako trasa na víkendovou vycházku. Na stezku v okolí je možné vyrazit i s domácími zvířaty.