O tématu kmotrů slýcháme stále především ve spojení s politikou. Kmotr Mrázek, Janoušek, Hrdlička, Oulický, Dlouhý.... Anglický překlad slova kmotr zní: The Godfather - volně: duchovní otec. To je libozvučné. Řekneme-li o někom, že je duchovní otec, může se cítit poctěn. Duchovní otec Mrázek, Janoušek, Hrdlička, Oulický, Dlouhý....... Kmotrem se v naší společnosti nemůže stát jen tak někdo. Musí být vlivný, musí být za kmotra označen a pak o něm začínají psát média. Teprve tehdy se rodí kmotr (duchovní otec).

Divočina je zdroj, který se může zmenšovat, ale nemůže růst

Nejvýznamnějším kmotrem divočiny na půdě Evropské komise je Ladislav Miko. Stál u jejího zrodu v Národním parku Šumava. Nesrovnatelně významnější duchovní otec divočiny Aldo Leopold, je autorem nezpochybnitelného tvrzení: Volná příroda (divočina) je zdroj, který se může zmenšovat, ale nemůže růst.                 A kdo byl Aldo Leopold (1887-1948)? Lesník, ekolog, filosof, ochránce divoké přírody, kterou se snažil zachovat pro příští generace. Guru ideologie divočiny, skloňovaný ekology i „ekology” ve všech pádech.

Divočina může být i tam, kde nikdy nebyla

Ladislav Miko Aldo Leopolda "přesahuje", respektivě zcela popírá. V jakési transcendenci, již lze hodnotit jako šílenou, hovoří o tom, že divočina může být i tam, kde nikdy nebyla. Stačí jen - do smrkových monokultur vpustit kůrovce. Kůrovec je součástí přírodních procesů a znova nastolí divočinu. Divočinu neprostupných hvozdů s popadanými a zetlenými stromy, z nichž po dalších tisícovkách let jakýsi italský houslař vyrobí slavné stradivárky. Nebývalá pralesní temnota nás zavede do doby dinosaurů, do světa zaniklých pralesů i civilizací. Otočíme klíčkem a civilizací navrátíme o celá tisíciletí zpět a její dějiny umístíme do doby necivilizace.

Je Ladislav Miko tak hloupý? Nebo je opravdu tak šílený?

Nikoliv. Je jednoduše ekologickým kmotrem. Vymyslil ideu a musí ji umět zafinancovat. Ale na rozdíl od klasických kmotrů  - z rozpočtových zdrojů a evropských dotací. A není sám. Ministři Ambrozek, Bursík, Dusík, Bízková – také vydatně spolupracovali na finančním zajištění českých ekologických neziskovek.

Hnutí Duha se čtyřicítkou zaměstnanců ročně hospodaří s částkou 16 – 20 milionů. Velké procento získává přímo ze státního rozpočtu, další od nadací, které jsou ovšem také dotovány z rozpočtu. Hnutí Duha získává finance i od mateřské organizace, od soukromých dárců a nepřímou pomoc pak prostřednictvím nejrůznějších vyjímek. Například Národní park Šumava zdarma poskytoval účastníkům akcí Hnutí Duha ubytování. To bylo zrušeno až s nástupem ředitele Stráského. Tato nevyúčtovatelná výpomoc rozhodně nebyla zanedbatelná. Za svoji přítomnost v Národním parku Šumava bylo Hnutí Duha navíc odměňováno. Na základě dodavatelsko odběratelských smluvních závazků obdrželo hnutí v letech 2007-2010 od parku 162 000, - Kč. Po jmenování ředitele Stráského už Jaromír Bláha nemohl počítat ani s bezplatným ubytováním, ani s drobnou finanční výpomocí. A to řediteli Stráskému v očích ekologických neziskovek jistě na popularitě nepřidalo.

Příjmy Hnutí Duha

Ministři životního prostředí, krajské rozpočty, města, jiná ministerstva – byla vůči Hnutí Duha daleko štědřejší. V letech 2006 – 2009 získalo Hnutí Duha z jejich rozpočtů více než 30 milionů Kč.

Ministři životního prostředí, zvolení za Stranu zelených, dokázali Duhu zajistit až do doby současné. V oficiální zprávě MŽP k tomu ministr Chalupa dodává: „ Hnutí Duha obdrželo od roku 2000 do roku 2010 celkem 12,4 milionu Kč., Hnutí Duha Olomouc 2,4 mil.Kč a Hnutí Duha Brno 148 tis.Kč. Celkem tedy 15 milionů Kč. Pro příští léta mají v pokračujících projektech včetně operačního programu Životní prostředí přislíbeno celkem 10,5 mil. Kč. Z toho na pět projektů vydal rozhodnutí v letech 2008-2009 ministr Bursík, na 3 projekty ministryně Bízková a na jeden projekt z listopadu 2010 ministr Drobil.”

Je proto s podivem, že Hnutí Duha spolu s ekologickým kmotrem Martinem Bursíkem – manifestovalo minulou sobotu před restaurací na Hluboké - navštěvovanou hlubockým duchovním otcem (Pavlem Dlouhým) - proti kmotrům. Schylovalo se k jakémusi setkání znepřátelených kmotrů Bursíka a Dlouhého, které by - nedej Bože - mohlo vyústit až v mafiánskou válku. Moudřejší (Pavel Dlouhý) naštěstí ustoupil. Zmizel v mlze pralesa a nebyl k zastižení. Odvrátil tím válku kmotrů a já mu vyjadřuji dík.

­Poznámka pod čarou:

V rozšafné skromnosti tímto poskytuji médiím námět na další rozpracování tématu „kmotr”. Byla bych ráda, kdybych mohla být označena za duchovní matku výrazu ekologický kmotr, neboť ekologismus – či environmentalismus - považuji za mnohem hrozivější metlu lidstva nežli poklidného občana Hluboké nad Vltavou, jenž popíjí svou kávu v tamních restauračních zařízeních. Je totiž – stejně jako já - pacifista.

Je načase končit. Samozřejmě citátem Aldo Leopolda:

"Vnímání  se nedá koupit ani získanými tituly, ani dolary. Doktor přírodních věd se může stát právě tak lhostejným a  necitelným jako podnikatel ."