Pavel Pechoušek
Chladnokrevní koně plemene slezský norik, které Správa NP a CHKO Šumava pořídila loni v létě, nacházejí stále větší uplatnění v šumavských lesích. Množství dřeva, které ze šumavských lesů vytáhnou koně, je vzhledem k celkovému ročnímu objemu těžeb nejvyšší za posledních pět let. Koně navíc výrazně pomáhají i k vylepšení nabídky turistického vyžití. Správa šumavského parku přidala pro turisty další atrakce – koně vozí turisty na více místech na území Národního parku Šumava.
Deset procent z celkového objemu těžeb v lesích, o které pečuje Správa NP a CHKO Šumava. To je množství dřeva, které z šumavských lesů vytahají koně. Je to nejvyšší číslo za posledních pět let. Například v roce 2011 byl poměr jen sedmiprocentní. V ostatních létech ještě nižší. V některých územních pracovištích je nárůst ještě markantnější. „Například na územním pracovišti Borová Lada je nárůst mezi léty 2010 a 2013 několikanásobný,“ uvádí Petr Hanzal, těžební technik Správy NP a CHKO Šumava. Například v roce 2011 vytáhli koně ze zdejších lesů pouze 37 kubíků dřeva, v roce 2013 už to bylo 169 kubíků.
Podle lesních hospodářských plánů na rok 2014 chtějí lesníci Správy NP a CHKO Šumava využití koní v šumavských lesích zvyšovat a tím i zvětšovat objem dřeva, které budou koně vytahovat z šumavských lesů. „Přibližování dřeva koňmi je tradiční a přitom přírodě blízké řemeslo. To však za poslední desetiletí je stále méně vidět, protože je nahradila těžká technika. Naší snahou je koně lidem v národním parku znovu ukazovat při práci a přitom zaměstnat několik lidí, kteří s koněm a tedy s přírodou chtějí žít. Projekt se zdárně rozvíjí a do budoucnosti bychom chtěli dát koním ještě o něco větší prostor než dnes,“ uvádí Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.
„Naším cílem a vizí je vyvážená ochrana přírody, do které patří soužití člověka s přírodou. Koně se z lesů postupně vytratili, nahradila je technika a to nejenom v Národním parku Šumava, ale po celé Evropě. Což je samozřejmě špatně! Právě do národního parku tato čistá technologie a živý tvor patří," uvádí Pavel Pechoušek, tiskový mluvčí Správy NP a CHKO Šumava.
Koně se na území parku využívali masivně hlavně v době ředitelování Ivana Žlábka (1994 - 2003). Správa parku v té době vlastnila asi 80 koní, kteří každý den pracovali v lese, a také zaměstnávala kočí, kteří se o koně starali. S rekordním množstvím dřeva, které se na území parku těžilo na konci první dekády nového tisíciletí, živé koně nahradila železná a těžká technika. Pro koně na Šumavě nebylo místo. To se během roku 2013 zásadně změnilo. Správa angažovala 4 kočí, kteří pracují po celém národním parku. Každý má pár koní plemene slezský norik.
Koně navíc Správa šumavského parku využívá pro vylepšení nabídky trávení volného času pro turisty, kteří na Šumavu přijedou. Od začátku zimy vozili kočí turisty na saních či povozech na Modravě a na Strážném. „Zájem je od začátku zimy velký. Jen na Modravě jsem svezl stovky spokojených turistů,“ uvádí Jiří Dráb, kočí z Modravy, kde vozí klisny Carmen a Uganda.
Od konce února už jezdí koňský povoz i na Borových Ladech. „U nás vozíme návštěvníky do nově otevřené přezimovací obůrky s pozorovacím místem Špičák,“ říká Václav Hřebek, vedoucí zdejšího územního pracoviště. Vedle toho je možné ve speciálně vyrobeném koňském povoze vyrazit na výlet směr Knížecí Pláně, do údolí Vltavského potoka nebo v okolí Svinné Lady. Turisty tu vozí valach Čert a klisna Karin.
„Nově mohou turisté jezdit i na Srní, kde máme povoz až pro 12 lidí. Trasa zde vede okolo plavebního kanálu a lesní školky,“ uvádí Josef Šebík, kočí ze Srní, který má na starosti koně Rulu a Sasanku.
Za zhruba hodinovou projížďku zaplatí zájemci po celé Šumavě 150 korun. Správa šumavského parku připravila i dárkové poukazy, které se dají koupit také na e-shopu na webových stránkách www.npsumava.cz. Nabídka koňských projížděk bude samozřejmě trvat i na jaře a v létě.
