Až čtyři pětiny dnešní rozlohy smrkových lesů budou v roce 2060 nevhodné pro pěstování právě tohoto druhu stromu. Stav českých lesů se navíc v důsledku klimatické změny rychle zhoršuje. Jinými slovy: hrozí jim plošný kolaps. Dokládá to mapa z vědecké studie Mendelovy univerzity založená na porovnání s obdobím 1961-1990. Jak takový kolaps vypadá, můžeme v současnosti sledovat na severní Moravě. S tímto varovným upozorněním se Hnutí DUHA připojuje k dnešnímu Mezinárodnímu dni lesů.
„Českým lesům hrozí kolaps. Na Severní Moravě již probíhá největší katastrofa lesů v posledních dvou stoletích, jen loni zde rozsah kalamitní těžby přesáhl rozsah těžby na Šumavě po orkánu Kyrill za pět let,"říká Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA."Zdravotní stav lesů se kvůli změně klimatu rychle zhoršuje, nesmíme dovolit, aby došlo k nejhoršímu. Navíc ochrana divoké přírody dává smysl pouze pokud v Česku bude dostatek zdravých lesů."
Na základě analýzy budoucího vývoje klimatu vědci předpokládají, že vhodné klimatické podmínky pro smrk budou za 40 let na rozloze pouhých 20 % stávajících smrkových porostů. Především v horských oblastech České republiky. Na zbytku, tedy na 80 % území, mohou v rozsáhlé míře hynout. Přestože se budou smrky na měnící klima adaptovat, autoři upozorňují, že řadu současných porostů smrku se již nepodaří dopěstovat do mýtního věku. Přesto je smrk stále nejvysazovanějším stromem u nás, upozorňuje Hnutí DUHA.
Hynutí lesů na velké části České republiky je pozvolný a nenápadný proces, který má ovšem už teď, především právě ve smrkových porostech, výrazné dopady. V minulosti nevhodně vysázené smrkové monokultury v nižších a středních polohách České republiky nejsou odolné a s postupující změnou klimatu a letním suchem se jejich obranyschopnost dále snižuje. Hromadně je napadá například kůrovec nebo houba václavka. Problém je také často způsob, jakým probíhá těžba usychajících porostů.
Pro zachování lesů na velké části České republiky je nezbytné nejen snížit emise skleníkových plynů, ale hlavně po vzoru Bavorska či Rakouska vrátit do nižších a středních nadmořských výšek přirozenější, listnatý a různověký les. Ten bude vůči změnám klimatu odolnější a stejný postup zároveň doporučuje i zmíněná studie. Ke krokům zmírňujícím blížící se rozpad monokultur už více než deset let vybízejí nejen neziskové organizace, ale ve svém prohlášení i více než 240 českých odborníků a vědců.
Mezinárodní den lesů byl vyhlášený na shromáždění OSN v roce 2012. Oslavy Mezinárodního dne lesů dnes probíhají po celém světě - mimo jiné například ve Švýcarsku, na Novém Zélandu nebo v USA. Hlavním účelem Mezinárodního dne lesů je zvýšení povědomí o významu všech typů lesních ekosystémů pro udržitelný rozvoj.
