V přístupu k Šumavě vědec nesouhlasí s prezidentem
- Prezident Miloš Zeman podle vědce Pavla Kindlmanna pronáší o Šumavě nepravdivé výroky. Týkají se například toho, že oblast současného národního parku byla v minulosti hospodářským lesem. Zeman to řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích. Šumava jako celek nikdy nebyla hospodářským lesem, Zemanův výrok je proto příkladem mystifikace, řekl Kindimann, který působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček jeho vyjádření odmítl.
Prezident uvedl, že víra v to, že se Šumava přemění v divočinu, když po staletí fungovala jako hospodářský les, je naivní. Navíc dlouhodobé kritizuje fakt, že se v některých zónách Šumavy nesmí kácet. Podobný názor jako hlava státu má ale i vedení Jihočeského kraje, někteří lesníci či biolog Jan Pokorný, který se zabývá ekologií krajiny.
Podle Kindlmanna však existuje řada šumavských lokalit, které po staletí procházejí jen samovolným vývojem a člověk se do nich nevměšuje. „Jde například o smrčiny v polohách nad přibližné 1100 metrů nad mořem nebo v polohách podmáčených," uvedl Kindimann. Poukázal na výzkum vědců z České zemědělské univerzity z roku 2016. Podle jeho výsledků ve značné Části Šumavy ve vyšší nadmořské výšce nikdo uměle nevysazoval stromy a les se tam přirozené obnovuje. „Právě proto se tu zachovalo mnoho vzácných druhů i vazby mezi nimi, a kvůli tomu jsou tyto lokality tak cenné," řekl vědec. Dodal, že bezzásahové území je důležité pro existenci řady druhů živočichů. Bez takových podmínek pak někteří živočichové vymírají. „Kouzelné na vyjádřeni pana Kindlmanna je, že potvrdil nevědomky vyjádřeni pana prezidenta. Říká totiž fakticky, že Šumava byla hospodářským lesem až na výjimečné, nedostupné lokality," napsal v reakci prezidentův mluvčí. „Doplnit mohu, že přírodní zdroje byly na Šumavě velmi intenzivně využívány minimálně od konce 16. století. Intenzívni lesní hospodářství probíhalo od 18. do 20. století. Tyto teze nikdo nemůže popřít," do dal Ovčáček.
Kindimann se domnívá, že i tvrzení o tom, že nezasahování v lesích způsobuje masivní šíření kůrovce, je nepravdivé. Dodal, že v hospodářských lesích v České republice se béžně kácí, ale přesto se nepodařilo zabránit kalamitě, kterou lýkožrout způsobil. „Zemanův pokus o diskretizaci vědeckého přístupu k ochraně přírody se tedy v konečném důsledku obrátil proti němu - ukázal zcela jasně, že Zeman problému vůbec nerozumí a jen se opět snaží planě napadat jiné," míní Kindimann.
