Pražské lesy v posledních týdnech ve velkém počtu obývá lýkožrout smrkový, mezi lidmi známý spíše jako kůrovec. Škůdce, jenž se objevuje převážně na Šumavě, nyní zaměstnává lesníky i v hlavním městě. Zvýšený výskyt byl zaznamenaný v Kunratickém a Klánovickém lese. Pokáceny musely být kvůli broukovi desítky smrků.
Návštěvníci Kunratického lesa mohou nyní nově při průchodu území spatřit informační tabule upozorňující na plochy, v nichž se momentálně vyskytuje kůrovec. Tento druh hmyzu se v posledních letech v pražských lesích vyskytuje běžně, podle lesníku se ale momentálně počet smrků napadených tímto škůdcem mírně zvýšil.
„Stromy napadené kůrovcem jsou nejen v Kunratickém lese, ale i v jiných pražských lesích, například v Klánovickém lese. Někdy se jedná o výskyt jednotlivého napadeného stromu, někdy vznikne v porostu ohnisko zhruba 20 stromů," sdělila serveru Lidovky.cz Petra Fišerová, mluvčí Lesů hlavního města Prahy.
Za rozšířenost kůrovce s největší pravděpodobností může velmi suché počasí v předchozích měsících a následné oslabení stromů. „Nejedná se ale o žádnou kalamitu velkého rozsahu," doplnila Fišerová.
Jeho výskyt a intenzitu lesníci monitorují pomocí feromonových lapačů či takzvaných lapáků, tedy čerstvě poražených kmenů, které fungují jako lákadlo. Napadené smrkové porosty pak následně kácejí, aby nedocházelo k poškozování dalších dřevin. V každém lese se jedná zhruba o desítky stromů Kůrovec ve sněmovně
Působení lýkožrouta smrkového lze poměrně lehce poznat podle toho, že na patě kmene stromu nebo pod jeho korunou jsou vytvořené závrtové otvory. Jak už vyplývá z názvu, brouk napadá převážně oslabené nebo poražené smrky, čímž zajišťuje takzvané zmlazování lesů. Přihlaste se k novému newsletteru Ranní briefing
Problém nastává ve chvíli, kdy člověk vysází smrkové stromy na místech, v nichž původně nerostly. Takové lesy pak snadněji podléhají kalamitám včetně právě přemnožení lýkožroutů. V této souvislosti jsou často zmiňovány horské smrkové lesy, o nichž se tvrdí, že byly uměle vysázené na konci 19. století.
Lapač kůrovce v okolí kopce Třemešín na Příbramsku.
Kůrovec se proto stal předmětem dlouholetých sporů o to, zda na Šumavě smrky kácet, či nekácet a ponechat prostředí přirozenému vývoji bez zásahu člověka. Svár se přenesl až do sněmovny, v níž poslanci počátkem dubna přehlasovali prezidentské veto a natřikrát tak schválili novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která upraví pravidla v národních parcích.
Vedle Šumavy brouk nejvíce ohrožuje smrkové lesy na severní Moravě, namátkou na Bruntálsku, Opavsku nebo Albrechticku, kde jsou stromy kvůli nedostatku vláhy v horší kondici než v jiných částech republiky. Porosty tam ničí i parazitická, mírně jedovatá houba václavka.
