V Londýně chtějí postavit nový mrakodrap. Na rozdíl od nejvyšší budovy Shard, která se tyčí do výšky 310 metrů, bude ale postaven ze dřeva. Projekt zpracovala firma PLP Architecture a fakulta architektury Univerzity v Cambridgi. Odborníci se snaží poukázat na to, že ze dřeva lze stavět lehčí a cenově dostupnější stavby. "Existuje mnoho nových materiálů ze dřeva použitelných ke stavbě konstrukcí domů," vysvětluje Michael Ramage, který pracuje ve výzkumném oddělení Univerzity v Cambridgi.
V Londýně se chystají postavit nový mrakodrap, který bude jen o málo nižší než Shard, jenž se tyčí do výšky 310 metrů. Na rozdíl od této budovy postavené tradiční technologií má být nová dominanta vybudována na dřevěné konstrukci. Stala by se nejvyšší dřevěnou stavbou světa.
Projekt "dubové věže" - Oakwood Tower - zpracovala firma PLP Architecture a fakulta architektury cambridgeské univerzity. Půjde o experiment v rámci dřevěných staveb, který odpovídá současnému příklonu k dřevěným konstrukcím.
Odborníci v této technologii spatřují budoucnost, protože prý díky ní vznikají nejen lehčí a cenově dostupnější stavby, ale také objekty, v nichž se lidé cítí spokojeněji. Dřevo je podle nich odpovědí na otázku, jak vytvářet ekologicky vyhovující města, tvrdí web CNN. Oakwood Tower by měla mít 80 pater a tyčit se do výšky 304 metrů.
Architektonický svět se zabývá intenzivněji výškovými dřevěnými stavbami už pět let. Některé z nich už vznikly, jiné jsou teprve ve fázi plánování. V roce 2012 byl nad přístavem v Melbourne postaven desetipatrový dřevěný obytný blok Forte, který měří 32 metrů. Do roku 2014 byl nejvyšší dřevěnou stavbou světa, ale pak jej o čtyři patra převýšil dům vystavěný v centru norského Bergenu.
Od loňska stojí v londýnské čtvrti Shoreditch 33metrový bytový dům, k jehož stavbě byla použita vícevrstvá laminátová konstrukce. V Kanadě začali touto technologií stavět studentské ubytovací zařízení, které má mít 18 pater a tyčit se do výšky 53 metrů.
Technologická revoluce
Důvod, proč se architekti začínají odvracet od betonu a oceli ke dřevu, tkví podle CNN v nové technologii, která dává dřevěným konstrukcím mimořádnou pevnost.
"Existuje mnoho nových materiálů ze dřeva použitelných ke stavbě konstrukcí domů," řekl Michael Ramage, který pracuje ve výzkumném oddělení univerzity v Cambridge. Příkladem je vícevrstevný laminát, který tvoří několik dřevěných vrstev vyskládaných křížem na sobě a slepených nehořlavým lepidlem.
Ještě víc než laminát ale Ramage zajímá bambus, který se používá ve stavebnictví v Asii už po staletí. "Snažíme se bambus technicky zpracovat. Řežeme kvádry ze stěn vystavěných z bambusových tyčí a slepujeme je do velkých desek. Získáváme tak něco, co je podobné dřevěným stavebním blokům, ale je to pevnější než dřevo," řekl Ramage.
Kevin Flanagan, který pracuje v PLP, řekl, že si umí představit, že se v budoucnu bude ve stavebnictví používat geneticky modifikované dřevo, které umožní stavbu výškových budov.
Dřevěná architektura vyvolává pochopitelnou otázku o hořlavosti. Ramage tvrdí, že Oakwood Tower, která má stát poblíž kulturního centra Barbican v londýnském centru, překoná odolností proti požáru betonové budovy. "Stavební dřevo nehoří způsobem, jak si to lidé představují. Velké požáry Londýna a Chicaga způsobilo vznícení velmi malých kusů dřeva. Rozměrné dřevěné bloky je těžké podpálit," řekl.
Flanagan poukázal na pozitivní vliv dřeva na člověka. "Lidé se v dřevěných stavbách cítí uvolněně, spojují dřevo ze zelení a líbí se jim to," řekl. Rakouská studie z roku 2009 srovnávala chování žáků ve čtyřech různých třídách - dvě měly dřevěné podlahy a stropy, další dvě podlahy pokryté linoleem a stěny plastovým obkladem. Děti, které se učily v "dřevěných" třídách, byly uvolněnější a lékaři u nich naměřili nižší srdeční frekvenci.
