Ve státních lesích na Třebíčsku těží dělníci kvůli suchu a následnému rozvoji kůrovce už jen poškozené stromy - smrky a borovice. Nedostatkem srážek trpí také lesy v sousedních lesních správách Náměšť nad Oslavou a Znojmo, kde místy škodily i nedávné bouřky. Poničené dřevo se dá jen těžko prodat, další problémy budou mít lesníci s tím, čím uvolněné pozemky s deficitem vláhy zalesnit. U Rouchovan to dnes novinářům řekli zástupci podniku Lesy ČR.
Nejhorší situace je v lesích severní Moravy. Druhá výrazně poškozená oblast je právě v této části Vysočiny, kde je rovněž srážkový stín, uvedl Ladislav Půlpán z odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR. K úbytku srážek podle něj místně přispívá elektrárna Dukovany, která ohřívá vzduch. Lesy v Čechách jsou podle Půlpána v lepším stavu. "Samozřejmě kůrovcové stromy se tam také objevují v některých částech, ale nedá se to zdaleka srovnat s tím, co vidíme tady," řekl.
Oblast Třebíčska a dvou sousedících lesních správ, kde je celkem asi 50.000 hektarů státního lesa, trpí deficitem vláhy od horkého léta 2015. Oslabené stromy napadají škůdci. "Projevuje se to masivním chřadnutím porostů, smrkových i smíšených - smrků a borovice," řekl ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR v Brně Dalibor Šafařík. Ředitelství kvůli tomu letos plánuje zejména v těchto oblastech vytěžit navíc okolo 100.000 metrů krychlových dřeva, roční plán těžby tak překročí skoro o pětinu.
"Jak bude těžba vypadat v dalších letech, toť otázka bez odpovědi," podotkl ředitel. Finanční ztrátu kvůli nižšímu zpeněžení dřeva odhadl na 32 milionů Kč. Úmyslné těžby smrku ředitelství Brno zastavilo na všech svých správách.
Situace s odbytem poškozeného dřeva je podle Šafaříka aktuálně velmi špatná, protože lesy v Česku i okolních zemích poškodily nedávné bouře. Jihlavský výrobce dřevotřískových desek Kronospan navíc zastavil odběr dřevní hmoty kvůli sobotnímu požáru.
Na Třebíčsku usychají i borovice, vidět to je hlavně kolem Rouchovan a Hrotovic, kde jich roste nejvíc. Místní lidé prý takové problémy se suchem nepamatují. Borovice sice mají hlubší kořeny než smrk, ale doplácejí na pokles hladiny spodní vody. "Na lesní správě Třebíč se třetím rokem pohybujeme jenom v nahodilých těžbách," uvedl lesní správce Aleš Rusek.
Podle Šafaříka není ještě úplně jasno, jak provádět zalesnění ploch uvolněných po těžbě. "Snažíme se využít toho, co ukazuje příroda," uvedl. V odumírajících lesích se někde objevují třeba malé duby či akáty. Při umělém zalesňování budou muset lesníci vyjít z toho, jaké sazenice budou k mání. "Letos například vůbec nezaplodily duby," podotkl ředitel. V nových porostech by podle něj mělo být zastoupeno více druhů dřevin než doposud.
