musí co nejdřív, první generace kůrovce totiž vyletí už na přelomu dubna a května.
Jako jedna z pastí poslouží pokácený smrk. „Zůstane tu a bude takovým lákadlem pro kůrovce, který by si ho měl obsadit. Každý strom je pečlivě zaznamenán. Na základě toho, kolik kůrovcem napadených stromů jsme vykáceli v daném místě během zimy, se určuje počet těchto lapáků," vysvětluje hajný Vlastimil Kovárna.
Strom ještě lesníci maskují jehličím. „Je to z toho důvodu, aby daleko líp lákal kůrovce. Uvolňují se z něj pro něho atraktivní látky a ty ho vábí do stromu. Chceme, aby nám neobsazoval stojící stromy, ale aby nalétával do tohoto pokáceného. Zakrytí větvemi má i vliv na to, že strom tolik nevysychá a podmínky pro kůrovce jsou možné na delší dobu," dodává Vlastimil Kovárna.
Lapáky ale nejsou jedinou nástrahou pro lýkožrouta smrkového. „Na místě označeném červenou barvou bude stát trojnožka, což bude chemicky ošetřený lapák zatraktivněný feromonem," ukazuje jednatel Lesů města Písek Václav Zámečník.
Feromon kůrovce přiláká stejně jako jedinec druhého pohlaví, chemie ho potom následně usmrtí.
Holiny v píseckých lesích nezůstanou po kůrovcové těžbě dlouho bez života. Lesníci je v tomto období znovu zalesňují.
Umístění nástrah rozhodně není nahodilé. „Důležité je zachovat odstup od stěny porostu, abychom si lýkožrouta sami do porostu nenalákali. Máme různé zkušenosti, kde co funguje, a podle toho volíme metodu," doplňuje Václav Zámečník.
Lesníci budou v průběhu celého vegetačního období tyto nástrahy na lýkožrouta kontrolovat a podle toho regulovat jejich množství.
