Když se v roce 1967 na televizních obrazovkách poprvé objevil seriál večerníčků s pohádkovými příběhy o loupežníku Rumcajsovi a jeho rodině, začalo se spekulovat o tom, kde vlastně hledat les Řáholec. Autor pohádek Václav Čtvrtek totiž situoval děj na Jičínsko, kde prožil část svého dětství.
Mnoho čtenářů bylo přesvědčeno, že pohádkový les, do kterého nechal starosta Humpál pro urážku své nohy vyhnat ševce Rumcajse, musí být někde blízko Jičína. A ve skutečnosti se jednomu malému lesíku u Vokšic nedaleko Jičína Řáholec říká, i když nikdy slavný nebyl. Rumcajse a jeho rodinu byste v něm, zejména kvůli jeho malé rozloze, hledali opravdu těžko. Dnes je spíš polozapomenutý, neudržovaný a ke svému přízvisku přišel víceméně z recese.
"Pracovníci oblastního archivu v Zámrsku zjistili, že název Řáholec se vztahuje k malému lesíku mezi Čejkovicemi, Šlikovou Vsí a Vokšicemi asi tři kilometry jihozápadně od Jičína. Podle tohoto drobného porostu bylo v 70. letech minulého století nazváno celé okolní polesí," přibližuje archivářka a literární historička Eva Bílková, která o Václavu Čtvrtkovi a jeho díle napsala publikaci Okolo Řáholce.
Kromě toho připomíná, že existují skutečná místa a stavby popsané ve Čtvrtkových pohádkách: Valdická brána, kašna a zámek na Valdštejnově náměstí, rybníky Kníže, Jinolický, Ostruženský, Hádek nebo Nohavička, řeka Cidlina, vrchy Zebín a Veliš, obce Kopidlno, Kbelnice, Čejkovice či hostinec U Města Hamburku (dnes hotel Paříž) v Jičíně.
Václav Čtvrtek byl dobrák. S vokšickým Řáholcem souhlasil
O vznik vokšického Řáholce u paty vrchu Veliše se zřejmě zasloužil lesník František Dopita. Při přípravě nových lesních map v roce 1969, pravděpodobně i pod vlivem populárních pohádkových příběhů navrhl, aby se bezejmenný hájek, který nechali na přelomu 18. a 19. století vysadit Schlikové, pojmenoval Řáholec. Mapa byla vydána jen v omezeném nákladu pro potřeby lesní správy, ale přesto se po několika letech dostala do rukou tehdejšího předsedy MNV v Jičíně Ladislava Korbela.
"Ten pochopil, že by z nečekané reklamy mohlo město vytěžit. Svolal tiskovou konferenci, kde novinářům ukázal mapu a vysvětlil, že les Řáholec už se u Jičína dávno nachází. Václav Čtvrtek o něm prý v raném dětství (při svém pobytu v Jičíně za první světové války, pozn. red.) slyšel a později ho použil při psaní pohádek. Informaci pak vzala na vědomí i širší veřejnost. Ironií osudu bylo, že spisovatel o tom vůbec nevěděl, řekli mu to až dodatečně a požádali ho o souhlas. A protože Čtvrtek byl dobrák, tak jim ho po jistém váhání dal," popisuje badatel Karel Čermák.
Název lesíku byl pak přenesen do dalších map, které platily až do 90. let minulého století. Polesí Řáholec bylo zrušeno po restitucích ke konci roku 1992. Spisovatel sám prý říkal, že podle něj je Řáholcem každý les v okolí Jičína, na který ukážeme.
Nenápadný hájek Řáholec blízko vokšického zámku zůstal na okraji zájmu i proto, že je to ostrůvek v polích, ke kterému nevede žádná cesta. "Když už se tam zájemce mimo vegetační období dostane, prodírá se neudržovaným, takřka pralesním porostem, kde jsou listnaté stromy, duby, buky a náletové dřeviny. Rumcajsově loupežnické rodině by se tam asi moc nelíbilo," myslí si Karel Čermák. Návštěvníky by proto radši pozval do nepříliš vzdálených Prachovských skal, kde je příroda jako stvořená pro úkryt loupežníků.
Na lesík Řáholec ve Vokšicích se ale můžete podívat alespoň z vrchu Veliš, kde kdysi stával středověký hrad. Obhlédnete odtamtud i velkou část tzv. Mariánské zahrady, kam patří i vokšický zámek. "Zahrada" skýtá klidné prostředí s velmi zajímavou historií. Základním bohatstvím je tam barokní krajinná kompozice z přelomu 17. a 18. století, kdy na tomto území působil hrabě František Josef Schlik.
Vladislava Wildová
