Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) ve spolupráci se zhruba 50 místními hospodáři letos zajistí péči o více než 350 hektarů horských luk rozložených do pěti desítek lučních enkláv. Čtyřletý projekt Obnovný management krkonošských luk letos vstupuje do své druhé poloviny, skončí v roce 2023, řekl dnes ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Krkonošské louky patří společně s arkto-alpínskou tundrou a krkonošskými lesy k tomu nejcennějšímu, kvůli čemuž byl vyhlášen Krkonošský národní park a později Evropsky významná lokalita Krkonoše. Bez péče by louky za několik desetiletí zarostly a Krkonoše by o ně přišly.
„Díky systematickému přístupu Správy KRNAP se kontinuálně od 90. let daří každým rokem navyšovat rozlohu a zlepšovat kvalitu péče o louky, které po druhé světové válce pozbyly své tradiční hospodáře. Opět získáváme ztracené zkušenosti zemědělců, ochranářů, vlastníků pozemků, ale i turistů. Každoročně na jaře je zapotřebí louky připravit na novou sezonu,“ uvedl Drahný.
Mezi nejvýznamnější luční krkonošské enklávy patří Zadní Rennerovky, Friesovy Boudy, Dvoračky, Braunovy louky nebo Sklenářovice. „Úplně nejdříve se sbírají větve či celé vývraty, aby následně mohly projet traktory s lučními branami či nastoupit hrabáči s hráběmi,“ uvedl Drahný.
V nižších polohách hor je v tak současnosti možné potkat traktor s lučním válcem. Pomocí jarního vláčení nebo ručního vyhrabávání jsou louky zbaveny polehlé nerozložené stařiny a zarovnány nerovnosti. „Vláčení příznivě podporuje vsakování jarní vláhy, rozklad a dostupnost živin, navíc vytváří prostor pro leckdy konkurenčně slabší, zpravidla pěkně kvetoucí a nezřídka chráněné druhy rostlin,“ uvedl Drahný.
Podle něj je jarní období také vhodné k doplnění některých živin, zejména vápníku. „Na místo dříve využívaného dřevného popela je dnes využíván mletý nebo granulovaný dolomitický vápenec. Dolomitický vápenec vedle vápníku obsahuje hořčík, důležitý pro rozvoj kořenů,“ uvedl Drahný.
Správa KRNAP podporuje návrat pravidelného hospodaření na loukách více než 20 let. Prostředky na péči získává kombinováním tří hlavních finančních zdrojů, a to dvou programů ministerstva životního prostředí a Operačního programu Životní prostředí. V roce 2020 činily prostředky v souhrnu 11 milionů korun a podpořily péči na více než 700 hektarech krkonošských luk. Péče o louky a travní porosty je podporována i z Programu rozvoje venkova ministerstva zemědělství, přičemž Správa KRNAP je zodpovědná za dohodu s hospodáři o nastavení nejvhodnějších typů zemědělských prací, uvedla správa parku.
Krkonošský národní park byl založen v roce 1963 a je nejstarším národním parkem v ČR. Spolu s polským parkem tvoří KRNAP největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě.
ČTK
