Méně než před pěti lety vydělávají ocelárny, rafinerie i výrobci autodílů. Největší nárůst zisku měl Agrofert

PRAHA Více vyvážejí, ale zisky se jim ztenčily. Takový dopad měla globální ekonomická krize na největší české podniky.

Ze stovky největších českých firem si s krizí nejlépe poradila skupina Agrofert Andreje Babiše, která proti „předkrizovému” roku 2007 zvedla zisk o víc než pět miliard.

Sto největších společností v součtu za loňský rok vydělalo 161 miliard korun před zdaněním, tedy zhruba stejně jako předloni. Stále je to však méně než rekordních 226 miliard korun v roce 2007, tedy před nástupem ekonomické krize.

Jiné ukazatele přitom tak špatně nevypadají. Tržby stovky největších společností podle údajů sdružení Czech Top 100 dosáhly 2,46 bilionu korun a téměř přesně se vyrovnaly dosud nejlepšímu výsledku z roku 2007. Objem vývozu stovky největších českých exportérů loni dosáhl rekordu, který jen těsně zůstal pod hranicí jednoho bilionu korun.

Méně než před pěti lety vydělávají ocelárny, drtivá většina výrobců autodílů i zpracovatelé ropy. Konkrétně holding Unipetrol loni vykázal ztrátu téměř šesti miliard korun, a obsadil tak pozici nejztrátovější české společnosti.

Výrobcům součástek do aut nepomohly ani rostoucí prodeje hlavních evropských producentů osobních aut. „Automobilky využily krize k tomu, aby stlačily ceny nakupovaných dílů. Jejich výrobci se museli smířit s minimální marží,” vysvětluje majitel společnosti Brano Group Pavel Juříček.

Ocelárny jsou pod tlakem vinou přebytku výrobních kapacit a slábnoucí poptávce od stavebních firem, jež patří mezi největší odběratele oceli. Roste též dovoz ze zemí mimo Evropskou unii, kde není výroba zatížena emisními povolenkami a jinými ekologickými limity.

Největší nárůst zisku naopak zaznamenal Agrofert Holding druhého nejbohatšího Čecha Andreje Babiše. Ten loni vydělal 10,7 miliardy korun před zdaněním, tedy více než dvojnásobek hrubého zisku z roku 2007. Svůj podíl na tom mohly mít i další zemědělské a potravinářské podniky, které Agrofert v posledních letech ovládl.

Také další pořadí může překvapit. Výrazně lepší ziskovost než v roce 2007měly loni podniky, které z převážné části nebo stoprocentně vlastní stát. Jmenovitě se jedná o Lesy ČR, České dráhy, ČEZ, přenosovou síť ČEPS a distributora paliv Čepro.

Početná skupina velkých podniků loni dosáhla téměř stejného hrubého zisku jako před pěti lety. Příkladem může být automobilka Škoda Auto, mobilní operátor T-Mobile CR, obchodní řetězec Makro nebo těžební společnost OKD.

Rozporuplné výsledky mají velké stavební firmy. „Ve stavebnictví stále trvá útlum, který se projevuje poklesem tržeb prakticky u všech společností v tomto odvětví. Loni byla výjimkou pouze firma PSJ,” zmínil předseda sdružení Czech Top 100 Jan Struž. Naopak zisk stavebních firem zůstává v souhrnu podobný jako před pěti lety.

Kromě zisku klesá také počet zaměstnanců největších českých podniků. Sto největších zaměstnavatelů mělo před pěti lety 500 tisíc zaměstnanců, loni to bylo jen okolo 430 tisíc.

Pozici největší české společnosti loni obhájil tradiční vítěz – automobilka Škoda Auto. Ta loni utržila téměř 253 miliard korun. Energetická skupina ČEZ skončila druhá s necelými 210 miliardami korun. Třetí příčku nadále drží RWE Transgas s tržbami 136 miliard.

Ke změně pořadí oproti předchozímu roku došlo na čtvrté příčce, na niž se posunul Babišův Agrofert s konsolidovanými tržbami téměř 118 miliard korun. Na páté místo klesl provozovatel montážních závodů na počítače, monitory a televize Foxconn CZ, kterému meziročně klesly tržby o osm miliard na 102 miliard korun.

Účast v žebříčcích sdružení Czech Top 100 je dobrovolná. Mezi podniky, které odmítají základní data o svém hospodaření poskytovat, patří například nošovický závod koncernu Hyundai nebo plzeňské podniky Škoda Holding a Škoda Transportation.

***

Andrej Babiš zvýšil mezi lety 2007 a 2011 dvojnásobně zisk