Žďár nad Sázavou 22. května (ČTK) - V Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy přibývá návštěvníků. Informace a tipy na výlety budou od letošní letní sezony dostávat v novém domě přírody, který by měl být ve vsi Krátká u Sněžného otevřený od 22. června. Konat se v něm budou i akce a výukové programy zaměřené na ekologii, sdělil ČTK ředitel Správy CHKO Václav Hlaváč. Příroda Žďárských vrchů je plošně chráněná už půl století. CHKO tam byla vyhlášena 25. května 1970.
Podle očekávání budou letos Češi kvůli pandemii koronaviru zůstávat o dovolených víc v tuzemsku. "Výrazně zvýšený počet návštěvníků CHKO registrujeme už v současné době," uvedl Hlaváč. Podle něj to je příležitost ukázat, že ochrana území má význam. Lidé ji většinou respektují. "Přesto občas některým musíme připomenout, že pokud tu chtějí nalézt zachovalou přírodu i při příští návštěvě, musí dnes respektovat základní pravidla její ochrany," řekl ředitel správy CHKO.
Dům přírody Žďárských vrchů vznikl úpravami bývalého statku ve vsi Krátká. "Předpokládáme, že by se měl stát pro návštěvníky vstupní branou do CHKO," uvedl Hlaváč. Projekt za víc než 30 milionů korun dotuje Evropská unie.
CHKO Žďárské vrchy s rozlohou 70.940 hektarů zasahuje kromě Žďárska do okresů Havlíčkův Brod, Chrudim a Svitavy. V podhorské oblasti vznikla kvůli obtížnějšímu hospodaření mozaika luk, lesů, políček a kamenic. To podle Hlaváče platilo hlavně do poloviny minulého století, protože kolektivizace venkova spojená s velkoplošným zemědělstvím se nevyhnula ani Žďárským vrchům. Vyhlášením oblasti za CHKO se podařilo zachovat alespoň ukázky dřívější rozmanitosti krajiny s lidovou architekturou, uvedl.
"Louky v CHKO jsou dnes i díky dotační podpoře výrazně pestřejší než ty v okolní krajině. Přibylo kvetoucích rostlin a tím i motýlů," uvedl Hlaváč. Některé druhy živočichů se vracejí, některé se objevují nově, i kvůli změně klimatu. "Ale bohužel, je také řada druhů, které dlouhodobě ubývají, případně již definitivně vymizely," uvedl. Asi největší úbytek je znát u hmyzu. Podotkl, že symbolem "návratu divočiny" může být výskyt vlka, který se ve Žďárských vrších objevil téměř po 200 letech. "Nově u nás hnízdí například orel mořský, naopak na návrat sokola stěhovavého do Žďárských vrchů stále čekáme," dodal.
I na tuto krajinu dopadá sucho, řada toků v minulých letech vysychala. "Jsou to často lokality s výskytem raků, střevlí a dalších chráněných a ohrožených druhů," uvedl Hlaváč. Kůrovcová kalamita zatím v CHKO škodí méně než jinde na Vysočině, lesy tam jsou z velké části pořád zelené. Ve Ždárských vrších je ale hodně smrčin stejného věku, které podle ředitele představují pro rozvoj kůrovce ideální prostředí. "Rychlost postupu kůrovce tak bude ve velké míře záviset na průběhu počasí," uvedl ředitel. Výhledy podle něj zatím nejsou příznivé.
