Liberec 29. prosince (ČTK) - Za 50 let od vyhlášení Chráněné krajinné oblasti prošly v Jizerských horách nejvýraznější proměnou lesy. Jejich vzhled se obměnil třikrát. Další hodně viditelnou změnou je využití pro rekreaci a sportovní vyžití. ČTK to dnes řekl regionální ředitel Agentury ochrany přírody pro Liberecko Jiří Hušek.
Před půlstoletím rekreantů do Jizerských hor moc nechodilo, s dneškem je třeba nesrovnatelný zájem běžkařů v zimě. "Lidé, co chodili na lyže, se tehdy prakticky všichni znali. Teď o pěkných víkendech tam jsou na běžkách desítky tisíc lidí," uvedl Hušek. Obdobné to je podle něj i v létě, hory si oblíbili pěší i cyklisté. Podle starosty Bedřichova Petra Holuba tomu nahrává dostupnost a malebnost Jizerek. "Jsou něco mezi horami a plošinou. Není to jako v Krkonoších nahoru, dolů. Můžete tam jít na kolo, běžky, pěšky a není to náročné ani pro malé děti," dodal Holub.
I turisté mohli zaznamenat, jak výrazně se změnila krajina. Před půlstoletím v Jizerských horách převládaly hluboké smrkové lesy, první proměna nastala v 80. letech minulého století. "Náhorní plošina byla prakticky odlesněna v důsledku imisních a kůrovcových kalamit. V současné době je další změna a náhorní plošina je znovu zalesněné," uvedl Hušek. Domnívá se, že k rychlé obnově přispělo i zařazení Jizerských hor mezi CHKO. "Můžeme to porovnat s Krušnými horami, kde žádná CHKO není a nebyla. Obdobná katastrofa tam nastala o deset až 15 let dříve a nemohou se z toho dostat doteď," řekl Hušek.
Na obnově porostů poškozených imisemi pracovali lesníci v Jizerských horách od 90. let. Jen Lesy ČR na výsadbu použily desítky milionů korun. Mezi největší akce patřil před sedmi lety evropský projekt za 36 milionů korun, díky čemuž lesníci na ploše téměř 3000 hektarů vysadili přes tři čtvrtě milionu buků, smrků, jedlí, javorů, jeřábů, jilmů a dalších druhů dřevin. Na obnově lesů se dlouhodobě podílí i nadace a spolky. Mezi nejaktivnější patří Nadace Ivana Dejmala, která v rámci několika projektů vysadila přes 100.000 dřevin. "Hory jsou určitě mnohem zdravější. Vyhráno ale úplně není, na řadě míst jsou stále smrkové monokultury. Je potřeba se dál o ně intenzivně starat," uvedl ředitel nadace Ondřej Petrovský.
Druhově jsou nyní Jizerské hory mnohem bohatší, aby nebyly tak náchylné na různé kalamity. Ve vyšších polohách ale bude podle krajského ředitele Lesů ČR Václava Řičáře nadále převládat smrk. "Byl tam vždy dominantní dřevinou. Chceme ale, aby osivo pocházelo z Jizerských hor, aby to byly smrky, které jsou tady zvyklé," uvedl Řičář. Ne vždy se tak v minulosti postupovalo. Podle Huška byl například jako náhradní dřevina vysazen na 3000 hektarech smrk pichlavý z Ameriky. "Nepatří sem a i příroda to ukazuje. Stromy začínají postupně odcházet," dodal.
Horám by také prospělo, kdyby se podařilo zájem turistů rozmělnit mezi více lokalit. "Mezi exponovaná místa patří Jizerka, Nová Louka či Smědava. Větší propagaci by třeba zasloužilo podhůří na Frýdlantsku," řekl Petrovský.
