Správě Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy pomohl s plánovanými úpravami oblasti pod Dolejším Padrťským rybníkem bobr evropský, který tam postavil hráze a vytvořil přírodní mokřad. Ušetřil tak několik milionů korun, které by bylo potřeba vydat na revitalizaci řeky Klabavy. Upozornil na to server Příbram.cz. Vedoucí Správy CHKO Brdy Bohumil Fišer dnes na dotaz ČTK uvedl, že bobr se v Brdech dále vyskytuje v oblasti Nových Mitrovic v okolí rybníků a i v okrajových částech této obce a na řece Bradavě v okolí obce Hořehledy. Tam zatím ale žádné větší zásahy nezpůsobuje. V blízkosti CHKO Brdy je jeho výskyt v okolí rybníků u obce Skořice a na Skořickém potoce a na řece Litavce v oblasti Trhových Dušník a Bratkovic, dodal Fišer.
Bobří rodinu u Padrťských rybníků tvoří jeden rodičovský pár a loňská a předloňská mláďata. „Je tam přibližně šest až osm jedinců a v těchto místech je to dle našeho názoru konečný stav. Předpokládáme, že početnost se v této části již nebude zvyšovat, že předloňská mláďata rodinu opustí a vydají se hledat své teritorium,“ uvedl Fišer.
Bobr se do této oblasti dostal zřejmě po řece Klabavě od Berounky. Jeho první stopy na Padrťsku byly v podobě okusů vrb v roce 2020. O rok později začal se stavbou hrází na Klabavě pod Dolejším Padrťským rybníkem v místě hradicího zařízení. Vykácel olšinu a upravil terén pomocí nízkých hrázek v přeplavované louce. Další hráz vybudoval v místech po soutoku odtoku z rybníka a takzvané obtočné strouhy, kde převedl část vody do historického koryta. Výsledkem bylo další podmáčení nivy. „Několik menších pomocných hrázek si vybudoval i na upraveném rovném korytě Klabavy. Z této doby je evidován i polohrad v jeho teritoriu. V loňském roce postoupil bobr dále do obtočné strouhy, kde vybudoval další hráz a vytvořil další rybníček, a pokácel několik mohutných topolů osik,“ dodal Fišer.
Podle mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolíny Šůlové bobr v minulosti přispěl k zadržení vody v krajině také v CHKO Žďárské vrchy. Naopak jinde jde jeho činnost proti zájmům člověka. Proto AOPK připravila program péče o bobra evropského. Běží od roku 2013 a nyní se připravuje jeho aktualizace, sdělila Šůlová ČTK.
Bobr staví hráze na tocích, aby zvýšil úroveň hladiny vody v místech, kde se pohybuje. Ve vodě se cítí nejbezpečněji. Po vodě se mu i lépe přepravují větve a kmeny dřevin. Díky bobřím hrázím vzniká soustava jezírek, tůní či celý mokřad. „Tento druh tedy vytváří 'zadarmo' to, po čem je v kontextu klimatické vody mimořádná poptávka – jeho hráze zadrží vodu v krajině a její kaskáda sníží kulminační průtoky při srážkách, může tak přispět k snížení rizika menších povodní. Jeho hráze zadržují erozní splaveniny a bobří mokřady jako kořenové čističky snižují koncentraci dusíku a fosforu v tocích,“ uvedla Šůlová.
Jinde jdou ale jeho stavby proti zájmům člověka. Například v okolí Lanškrouna na Orlickoústecku bobři způsobili zatopení polí a podmáčení železniční trati. Počet bobrů v ČR je odhadován na 15.000. Program péče o bobra evropského dělí ČR do tří zón. Z jednoho procenta jde především o evropsky významné lokality, kde je bobr předmětem ochrany. V největší zóně, zahrnující 83 procent území ČR, je cílem najít kompromis mezi hospodářskými zájmy a přítomností bobrů. Zde je možný v případě vydání výjimky individuální odlov na vodních dílech. Poslední zóna, která zahrnuje asi 16 procent území ČR, je vymezena kvůli ochraně jihočeských rybníků. Zde platí plošná výjimka pro odlov bobrů. „Stát se snaží hospodářům pomoci - proplácejí se škody způsobené bobrem na trvalých porostech či polních plodinách. Je také možné získat dotaci na opravu hráze poškozené bobřími norami z Operačního programu Životní prostředí,“ dodala Šůlová.
Příbram 27. ledna (ČTK)
