Změna zalesnění nebude nijak rychlá. Podle Votápka bude probíhat tam, kde jsou stromy staré a bude je třeba vykácet. Na volnou plochu pak bude vysazen porost nový, který bude tvořit základ lesa. Součástí plánu je ponechat les, aby se vyvíjel přirozenou cestou bez zásahu člověka. Na některých místech parku se tak již děje. Návrat do stavu, jaký si přejí ochranáři, může však trvat až 200 let.
V současné době tvoří park zhruba 7500 hektarů lesa. Nejrozšířenějším stromem je v něm smrk, který tvoří 62 procent porostů. Zhruba 2,5 procenta stromů pak tvoří vejmutovka, kterou zde správa parku vidí zvlášť nerada, neboť vytlačuje původní druhy.
Až bude obměna lesa hotová, budou jej podle Votápka z 55 procent tvořit buky a z pětiny jedle. Na 13 procentech plochy poroste dub, na sedmi pak borovice. Smrky budou tvořit jen dvacetinu lesa.
Stromy, které nyní správa vysazuje, pocházejí z původních porostů. Ochranáři proto na území parku sbírají semena jedle, buku, jilmu, dubu. Z nich pak ve školkách nechávají pěstovat malé stromky. "Používáme výhradně materiál sesbíraný na území Českého Švýcarska," řekl Votápek.
České Švýcarsko je typickou erozní krajinou, která se vytvořila po ústupu křídového moře v několik set metrů hlubokých vrstvách mořských sedimentů. Vysokou mírou zalesnění nemá podle odborníků srovnání s žádným územím v Evropě. Turisté jej navštěvují jak kvůli přírodě, tak kvůli unikátním pískovcovým útvarů. Národní park zde byl zřízen v roce 2000.
Vít Lukáš
