V lesích v Brně a v okolí popadaly stovky stromů, které kvůli silnému podmáčení a větru ze soboty na neděli nevydržely. V drtivé většině se jedná o vývraty, jen malá část je polámaná. Nejvíce rozmary počasí odnesly nestabilní lesy, které již dříve poničila kůrovcová kalamita. Majitelé lesů se nyní snaží co nejrychleji zpřístupnit cesty a kalamitu zpracovat, zároveň upozorňují návštěvníky lesa, aby se zasaženým místům vyhýbali, řekli ČTK ředitel Školního lesního podniku (ŠLK) Křtiny Tomáš Vrška a ředitel Lesů města Brna Jiří Neshyba.
Oba mají k dispozici prvotní odhady škod. V lese, který patří Mendelově univerzitě a rozprostírá se od severu Brna až k Blansku, popadalo 18 000 metrů krychlových dříví, brněnské lesy sčítají menší škody, zhruba 5 000 kubíků. Ty se rozprostírají především na západ a severozápad od Brna. Univerzitní lesy mají zhruba 10 500 hektarů, brněnské lesy 8 300 hektarů. Výrazný rozdíl v současné kalamitě je daný tím, že brněnské lesy zasáhla mnohem drastičtěji kůrovcová kalamita, tudíž velká část vzrostlého lesa padla již v minulosti za oběť suchu a kůrovci.
V převážné většině se staly obětí smrky, jejichž mělké kořeny v podmáčené půdě nedokázaly strom udržet. Navíc se často jednalo o osamoceně stojící stromy či menší skupinky stromů, které silnému větru odolávají mnohem hůř než kompaktní porost. „Vyšli jsme z toho docela dobře. Přístupové cesty jsme už v pondělí vyčistili a v nejbližších týdnech dříví zpracujeme. Soustředíme se nejprve tam, kde jsou chaty, aby nedošlo k poškození majetku,“ řekl Neshyba. Rychle také začali lesníci odstraňovat popadané stromy v brněnské oboře Holedná, která je častým cílem vycházek Brňanů. „I když teď se snažíme vyzývat lidi, aby do lesa několik dnů nechodili,“ řekl Neshyba. Až půda postupně proschne, bude pohyb v lese bezpečnější.
Univerzitním lesům popadaly smrky nejvíce tam, kde už převážně smrkový les dostal zásahy v předchozích letech. „Jedná o okolí Jedovnic, Proklestu a Křtin. Tam už máme z dřívějška zákaz vstupu do 30. září, tak se nyní budeme snažit, abychom do té doby stihli zpracovat i tuto kalamitu. Smrky budeme dělat přednostně, aby do toho ještě nenalétl kůrovec,“ uvedl Vrška.
Omezení vstupu do lesa však budou i na dalších místech, protože až nebude půda úplně nasáklá vodou, vjede do něj těžká technika. „Kromě smrků nám také popadaly duby, které ale mohou ještě v lese nějakou dobu ležet, těm se nic nestane. Po vývratech vidíme, že neměly vyvinutý kvalitní kořenový systém, protože se dříve pěstovaly v hustém zápoji. I proto se teď pracuje s jiným modelem hospodaření, na plochu sázíme méně stromů, aby mohly mít větší korunu a větší kořenový systém, díky kterému jsou stabilnější. Ale taková změna trvá desítky let," poznamenal Vrška. Hodně dubů popadalo například v Brně-Soběšicích okolo Morávkovy pěšiny. "Na severu Brna jsou písčité půdy a když jsou plné vody, neudrží nic,“ řekl Vrška.
Vydatný déšť nicméně přinesl pro lesy i pozitiva. Ukončil letní sucho a výrazně doplnil vláhu. „Na jižní Moravě se nejednalo o přívalový déšť, přitom za čtyři dny jsme na stanici v Křtinách naměřili 236 milimetrů,“ řekl Vrška. Podle Neshyby se také ukázalo, jakou má les obrovskou retenční schopnost. „Hodně vody v lese zůstalo a doplní se spodní vody. Byl to zalévací déšť, který se stíhal vsakovat. Přívaly se nám vyhnuly,“ dodal Neshyba. Díky charakteru deště také nejsou poškozené lesní cesty jako v horách, kde voda utrhávala svahy a vymílala koryta.
ČTK
