V lesích ve Zlínském kraji se přemnožil kůrovec. Postižených míst je dvakrát víc než loni a hlásí je především Beskydy a Hostýnské vrchy. Přispělo k tomu letošní suché a horké léto.
ZLÍNSKÝ KRAJ Když denně procházejí kolem desítek uschlých a do rezava zbarvených stromů, bez okolků mluví o kalamitě. Pro lesníky v kůrovcem zasažených částech Zlínského kraje je to smutný pohled.
Odborné tabulky však zatím vykazují pouze zvýšený stav, do kalamity ještě něco schází.
Zasažené jsou především Beskydy a Hostýnské vrchy.
„Situace je extrémně špatná a vzhledem k současným klimatickým podmínkám se dá předpokládat, že se ještě zhorší," uvedl mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka.
Církev v letošním roce začala přebírat lesy v Hostýnských vrších, především v okolí Rajnochovic a Chvalčova. Během léta tam vytěžili už pět tisíc kubíků kůrovcem napadeného dřeva.
Kůrovci ničí smrky, živí se lýkem, které dopravuje živiny a vodu. Zdravý strom se s atakem dokáže vyrovnat, oslabený však usychá a právě v tom je největší problém.
Letošní suché jaro a léto, během něhož se navíc přidala extrémní horka, stromy v lesích oslabily dost zásadně.
Kůrovci naopak takové počasí prospívá, takže se nemusí ani přemnožit, aby dokázal zničit větší kus lesa.
„Napadených stromů je oproti loňsku zhruba dvojnásobek," potvrdil jednatel společnosti Lesy pod Hostýnem Vladimír Sedláček.
Postupně se kvůli kůrovci mění i způsob práce v lesích. Dříve se zbytky dřeva a větve, které v lese zbyly po vytěžení dřeva, pálily. Kvůli bezpečnosti a riziku požárů se ale začaly skládat na hromady, jež v lese zůstávaly. Také v nich se ale některé druhy kůrovce množily. „Tento způsob už omezujeme, zbytky, které nejsou chemicky ošetřené, drtíme. Důležité je dostat je z lesa," potvrdil Sedláček.
Suchá místa jsou patrná také v Beskydech, a ani tady se nemusí nijak zvlášť hledat.
Kde kůrovec řádil, je vidět třeba i z hlavní silnice při cestě mezi Rožnovem a Bečvami. Nebo směrem na hraniční přechod Bumbálka.
„Mrtvé stromy se objevily velmi výrazně na konci léta," potvrdil vedoucí chráněné krajinné oblasti Beskydy František Jaskula.
„V minulých letech, kdy byl kůrovec v takzvaném základním stavu, jsme zpracovávali ve Zlínském kraji napadené stromy v objemu několika set metrů krychlových, momentálně se toto množství rozrostlo na několik tisíc," doplnila mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová. Na sčítání škod je ale ještě příliš brzy. Sucho má totiž pokračovat a podle dlouhodobé předpovědi nedokáže doplnit chybějící vláhu do země ani letošní zima.
„S tím člověk lesu těžko pomůže," připomněl Gračka. Zbývá tak důsledná prevence, která dokáže postup brouka alespoň zbrzdit. Možností jsou feromonové lapače, jež během jara chytají dospělé brouky, vyhledávání kůrovcových lokalit a chemické ošetření dřeva.
Ačkoliv na podzim už kůrovci přestávají napadat další stromy, dohledat a pokácet všechny ty, které napadli v průběhu července a srpna, bude nadlidský úkol. A času není mnoho.
„Snažíme se, aby nejlépe do zimy, ale nejdéle do jarního rojení byly všechny napadené stromy pokáceny a odvezeny z lesa," potvrdila Jouklová.
Nákaza navíc není omezená hranicemi kraje, ve velkém nebezpečí tak jsou lesy na pomezí Zlínského a Moravskoslezského kraje. Tam je totiž situace dlouhodobě nejhorší v zemi.
Naopak lesy v Bílých Karpatech kůrovci odolávají lépe - jsou převážně listnaté a smrků mají jen málo.
