Zápisník Jana Šindeláře
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti postupně připravuje veřejnost na chystaný masakr jelenů a laní v Krušných horách. Jeho odborníci zjistili, že tamní lesy obývá přesně 16 424 kusů (sic!), přitom jejich normovaný stav je 3626 kusů. Jeleni prý ničí porost, když o něj shazují parohy. Stát chce Krušné hory za miliardy korun obnovit a jeleni mu v tom brání. Cílem úředníků je tak zřejmě krásný sterilní les plný vypasených a na kácení připravených stromů.
Bez zvěře. Pomineme-li zhovadilost samotného normování přírody, pak je tu ještě jeden rozpor.
Autor těchto řádek vypil nejednu sklínku s krušnohorskými myslivci a ti v poslední době jen vzdychají, že „tam nahoře už žádní jeleni nejsou". I proto se nedaří (nebo jen ztěžka) plnit tvrdé plány odlovu spoluurčované mimo jiné majitelem honitby, začasté státními lesy. Platí „střílej, nebo vypadni".
A příroda podruhé. Česká vláda se vzepřela Bruselu a odmítla dát na seznam evropsky významných lokalit labské údolí pod Děčínem. Češi tam už desítky let plánují jez, aby dokončili labskou vodní cestu. A zařazení místa na seznam by znamenalo faktickou stopku stavbě. Teď v úvahu přicházejí dva reálné scénáře. Komise dá věc k soudu nebo se najde nějaký přijatelný kompromis. Bez povšimnutí ale rebelie neprojde. Aniž bychom se klonili na stranu rejdařů či ekologů a při vší úctě k bruselské moudrosti, je toto přesně ta věc, která by se měla vyřešit v Praze a Děčíně.
