Krajský úřad Ústeckého kraje povolil pro rok 2021 těžbu i v nejzachovalejších porostech v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří u Horního Jiřetína. Nezisková organizace Greenpeace se proti tomuto rozhodnutí odvolala k Ministerstvu životního prostředí a žádá předběžné opatření na zákaz těžby. Podle navrhovaného plánu těžby by se totiž mělo kácet i v oblasti, která má být podle nedávno schválené smlouvy o ochraně území ponechána samovolnému vývoji bez zásahů člověka.
„Navzdory nadnárodnímu významu této lokality, zařazené do evropské sítě Natura 2000, a mezinárodním závazkům ČR, úřad upřednostnil ekonomický zájem vlastníka nad zájmem veřejným. Vlastník na vytěženém dřevě samozřejmě vydělá. Podle nás je ale důležitější ochránit přírodu pro budoucí generace. Žádost o důslednější ochranu bučin, kterou předložili odborníci z České společnosti ornitologické spolu s městem Horní Jiřetín a organizací Greenpeace krajský úřad zamítl, a proto jsme podali odvolání k Ministerstvu životního prostředí, které za ochranu Natury 2000 odpovídá. Doufáme, že ministerstvo urychleně těžbu zastaví v plném rozsahu,“ říká Nikol Krejčová z Greenpeace.
Smluvní ochrana byla uzavřena s vlastníkem – společností I. H. Farm – letos v srpnu po dlouhém téměř sedmiletém vyjednávání a začne platit v lednu 2022. Zahrnuje přesné vymezení bezzásahového území, které představuje 200 hektarů lesa, což je asi jedna čtvrtina z dotčeného území. Na jeho zbytku by se pak mělo hospodařit výhradně podrostním a výběrným způsobem se závazkem nesnižovat podíl nejstarších porostů a dodržovat přirozenou druhovou skladbu lesa. To však samo o sobě žádnou ochranou dotčeným skupinám organismů neposkytuje, neboť může být provozováno stejně intenzivně jako hospodaření pasečné. Všechny staré stromy mohou být například z porostu odstraňovány jak podrostním, tak i výběrným způsobem. Proti kácení a za bezzásahovost celé lokality se přitom vyslovilo více jak 12 905 občanů v petici za záchranu bučin a vědci formou výzvy Ministerstvu životního prostředí.
„Dlouhodobě kritizujeme Krajský úřad Ústeckého kraje za nedostatečnou ochranu vzácného území krušnohorských bučin. Spolu s odborníky nesouhlasíme se smluvní ochranou, která zajišťuje samovolný vývoj pouze 200 hektarům lesa, kde vlastník navíc plánuje ještě těžit těsně předtím, než smlouva začne platit. Jedná se o porosty buků starší 140 let, které najdeme na málo místech v České republice, neboť staré porosty jsou systematicky káceny. Odborné poznatky však jednoznačně dokládají zásadní význam samovolně dožívajících starých stromů a spontánní obnovy porostů pro biologickou rozmanitost. Dutiny stromů jsou domovem vzácných druhů ptáků, v jejich dřevě žije vzácný hmyz, právě proto byla lokality vyhlášena evropsky významnou lokalitou. Z tohoto důvodu jakoukoli těžbu v těchto porostech odmítáme,“ říká Nikol Krejčová z Greenpeace.
Krajský úřad spolu se společností I. H. Farm argumentuje tím, že by měl tento poslední těžební zásah v budoucím bezzásahovém území přispět k omlazení a obnově lesa, jelikož dojde k jeho prosvětlení a mohutné staré koruny stromů nebudou bránit růstu nových buků. Podle odborníků však odumírání starých porostů hraje v reprodukci a růstu mladých stromků zásadní roli. Nedostatek světla kvůli košatým korunám starších stromů vede k přírodnímu výběru odolných porostů, zatímco slabší stromky odumřou už v prvním vývojovém stádiu. Přežívání stromů v hlubokém zástinu s velmi malým přírůstem po dlouhou dobu je výrazem jejich velké životnosti a zároveň zárukou jejich přirozené výškové různorodosti, která jim pomáhá lépe čelit nepříznivým vlivům z vnějšího okolí. Bukové lesy tak fungují tisíce let a na rozdíl od mnoha jiných stromů jsou schopny dobře snášet zastínění a náhlé vystavení kmenů ze zástinu slunečnímu světlu, jak k tomu dochází při holosečích, je může naopak poškodit podobně jako vystavení mrazu. V důsledku kácení by tak dotčené území mohlo ztratit svou biologickou hodnotu, což by v budoucnu mohlo bránit dalšímu rozšíření bezzásahové ochrany v této oblasti.
TZ Greenpeace ČR
