Marně se u Ústavního soudu (ÚS) domáhala skupina senátorů zrušení kontroverzní novely zákona o ochraně přírody a krajiny, jež zavedla nová pravidla pro národní parky v Krkonoších, Českém Švýcarsku, Podyjí a na Šumavě. Novelu kritizoval i prezident Miloš Zeman.
ÚS politikům vzkázal, že není jen dalším kolbištěm, kde bude pokračovat politický a odborný spor.
Napadená novela například rozděluje parky do čtyř zón, na bezzásahovou zónu přírodní, zónu přírodě blízkou, zónu soustředěné péče o přírodu a zónu kulturní krajiny. S každou z nich se pojí různá omezení.
Senátoři mimo jiné zpochybnili způsob přijetí novely, která aktualizovala či stanovila mnoho důležitých pravidel, nelíbily se jim ani paragrafy vymezující národní parky a jejich zakládání, ochranné podmínky, klidová území a zónování parků. Zpochybnili také nová pravidla fungování rad národních parků a ustanovení popisující hospodaření s lesy a pozemky.
Přiměřená právní úprava
Podle ÚS je však zásadní, že novela byla přijata ústavní formou a napadená ustanovení představují potřebnou a přiměřenou právní úpravu. „Po ÚS nelze žádat zodpovězení otázky, zda mají pravdu ekologičtí aktivisté, nebo starostové, zda je dobré stavět v národním parku hotely, těžit dřevo nebo nechat bujet vegetaci bez jakéhokoliv zásahu," konstatovalo plénum se soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou.
Jirsa upozornil, že schvalování novely předcházely kulaté stoly i jednání se Svazem měst a obcí, Sněmovna řešila desítky pozměňovacích návrhů, své si k normě řekl Senát i prezident, jehož veto musela Sněmovna přehlasovat.
„Není úkolem ÚS nyní nahrazovat činnost zákonodárce a nutit jej do liberálnější úpravy. Lze mít jisté pochopení i pro argumenty, že přísná úprava pravidel chování v národních parcích znamená nepříjemná omezení pro místní obyvatele, zároveň národní park danou lokalitu nepochybně zatraktivňuje. Místní obyvatelé budou mít navíc v budoucnu možnost bránit se legálním způsobem proti omezujícím snahám namířeným například proti jejich vlastnictví či svobodě podnikání," upozornili soudci.
„Otázka existence národních parků a pravidel, jak se v nich chovat, je politicko-odborně-ekologická. Jde o ideový střet zejména tzv. environmentalistů s podnikateli, vlastníky nemovitostí a zástupci územních samospráv, který má být řešen v zákonodárném sboru, nikoliv u ÚS. Závisí výlučně na zákonodárci a exekutivě, jaké národní parky založí, jaká pravidla v nich upraví," dodali soudci.
