Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou kdysi ve Středočeském kraji vlastnil lesní pozemky o výměře přibližně dva tisíce hektarů. Pak přišel rok 1948 a většinu jejich majetku zabavil stát.

Teď o jeho navrácení žádali v rámci církevních restitucí. A výsledek? Zamítnuto.

„To je současné rozhodnutí nynějšího vlastníka, tedy Lesů ČR. My ale chceme využít všech našich možností. Tento týden jsme se obrátili na Státní pozemkový úřad s návrhem na vydání nemovitostí ve správním řízení,” uvedla Alena Slačíková ze správy majetku řádu.

Křižovníci s červenou hvězdou jsou jednou ze zhruba dvou desítek náboženských organizací, které žádají o navrácení zabavených nemovitostí. Čas měly do 2. ledna.

Ve Středočeském kraji nakonec požadují víc než patnáct tisíc pozemků. Ještě na podzim se mluvilo zhruba o třetině. Nynější seznamy tvoří přibližně pětinu z celorepublikového počtu žádostí.

„Ten počet výzev nás ani tak nepřekvapil. S čím jsme ale nepočítali, bylo spíš to, že se tolik žádostí nakupí až na konci roku,” sdělila mluvčí Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Monika Machtová.

Většina nemovitostí, které jsou předmětem restitucí, jsou pole, louky či lesy. Církve je v budoucnu chtějí především dál pronajímat.

„Smlouva je jednostranná”

V některých případech se jedná také o přidružené hospodářské stavby. Restituce významných památek jsou v kraji evidovány jen dvě. Arcibiskupství pražské žádá o navrácení zámku Roželov. Spolu s benediktiny a státem by pak mohlo vlastnit část Sázavského kláštera, jedné z nejvýznamnějších středočeských památek.

Získat zpátky zkonfiskovaný majetek ovšem není jednoduché a zaměstná to úřady ještě na dlouhé měsíce. Teď budou restitucemi nejvíce zahlceny především archiváři. Podle listin musí prověřit, zda jsou nároky církví oprávněné.

V případě křižovníků proces pozastavil právě jeden takový dokument. Ten nalezly Lesy České republiky v archivu České národní banky. A státní podnik z něj usuzuje, že za zabavený majetek byla řádu vyplacena finanční náhrada. Tudíž by na něj už podle zákona neměl právo.

Křižovníci to však popírají. Dokument z roku 1952 byl podle nich vyhotoven účelově.

Církve mohly o navrácení majetků žádat od začátku loňského roku. Zatím se jim však vrátil jen velmi malý zlomek toho, co si ve skutečnosti nárokují.

A průtahy v jednání často také kritizují. „Zdá se mi, že náš případ uvázl na mrtvém bodě. Dodnes se nám nevrátil ani hektar – a to jsme žádali hned v lednu nebo v únoru,” stěžoval si loni v září převor Břevnovského kláštera v Praze Prokop Siostrzonek. Od té doby dostal jedno jediné rozhodnutí. Bylo kladné a týká se pozemku o rozloze 45 metrů čtverečních.

Konec? To nikdo neví...

Na vyřešení sporného vlastnictví však nečekají jen církve. Verdikt často rozváže ruce i bývalým majitelům či obcím. „U konkrétních dvou pozemků jsem upřímně rád, že se vyřešily jejich majetkoprávní vztahy. Kvůli restitucím jsme s nimi nemohli dělat vůbec nic. Bylo to takové mrtvé území,” říká starosta Lysé nad Labem Jiří Havelka. Celkový koloběh prošetřování, ověřování a potvrzení by měly úřady stihnout do roka a půl od podání výzvy k restituci. Jenže jak uvádí mluvčí SPÚ, nejsou tyto termíny právně vázané. „Často dostáváme otázku, kdy budou restituce konečně vyřešené. To ale nikdo neví...”